Learn Dutch With André Hazes Jr. with these 23 Song Recommendations (Full Translations Included!)

Picture this: It’s a lively Friday night in a small Amsterdam pub when the singer meets an old man at the bar. With only days left to live, this stranger pours out his life story and one urgent lesson: he worked hard, earned loads of money, yet forgot to truly live. Now, looking back on lost love and too many tears, his parting advice rings out like a clarion call—“Leef!” (Live!)

André Hazes Jr. turns that barroom confession into an upbeat anthem that urges us to seize every moment. The chorus hammers home a simple message: live as if today is your last, because tomorrow is never guaranteed and life’s to-do list is never really finished. With its catchy “ga, a, a” refrain, the song transforms regret into energy, inviting you to grab every opportunity, laugh louder, travel farther and love harder—starting right now.

Το «Leef» («Ζήσε») ξεκινά σε μια παμπ, μια Παρασκευή κάπου στο Άμστερνταμ. Στο μπαρ κάθεται ένας ηλικιωμένος σοφός άντρας με ένα ποτήρι και λέει πως του απομένουν μόνο λίγες μέρες. Η συμβουλή του είναι απλή και δυνατή: «Leef, alsof het je laatste dag is» [Ζήσε σαν να είναι η τελευταία σου μέρα]. Το ρήμα «leef» είναι προστακτική, δηλαδή μια άμεση προτροπή: ζήσε τώρα, χωρίς να περιμένεις την κατάλληλη στιγμή. Η λέξη «kroeg» σημαίνει παμπ ή μικρό μπαρ, οπότε η σκηνή έχει κάτι καθημερινό, σαν μια τυχαία συζήτηση που ξαφνικά γίνεται μάθημα ζωής.

Ο άντρας εξηγεί ότι δούλεψε μέχρι εξαντλήσεως και έβγαλε πολλά χρήματα, «Geld verdiend als water» [έβγαλα χρήματα σαν νερό], όμως δεν έζησε πραγματικά. Η γυναίκα του έφυγε για κάποιον άλλον, γέλασε κάποιες φορές, αλλά «veel te veel gehuild» [έκλαψα πάρα πολύ]. Γι’ αυτό επαναλαμβάνει: «Alsof de morgen niet bestaat» [σαν να μην υπάρχει το αύριο] και «Pak alles wat je kan en ga» [πάρε ό,τι μπορείς και προχώρα]. Είναι μια ευθεία, σχεδόν φωναχτή υπενθύμιση να μη θυσιάζεις όλη σου τη ζωή για δουλειά και χρήματα. Το επαναλαμβανόμενο «Leef!» κάνει το τραγούδι να μοιάζει με σύνθημα που σε σηκώνει από την καρέκλα: πάρε ό,τι μπορείς από τη ζωή και φύγε μπροστά.

„Leef“ znamená „Ži“. Pieseň sa začína v piatok v bare (kroeg) niekde v Amsterdame, kde rozprávač sedí pri bare so starým múdrym mužom. Muž mu povie, že mu zostáva už len niekoľko dní, a preto radí: „Leef alsof het je laatste dag is“ [Ži, akoby bol dnešok tvoj posledný deň]. Nie je to však len veselé „užívaj si“. Muž priznáva, že sa celý život naháňal za peniazmi, pracoval do úmoru a zarábal „ako voda“, no nikdy naozaj nežil. Manželka ho opustila kvôli inému človeku a v jeho spomienkach bolo občas trochu smiechu, ale priveľa plaču.

Najsilnejšia myšlienka sa vracia v refréne: „Leef alsof de morgen niet bestaat“ [Ži, akoby zajtrajšok neexistoval] a „Pak alles wat je kan en ga“ [Vezmi všetko, čo môžeš, a choď]. Sloveso leef je rozkazovací tvar slovesa „žiť“ a krátke ga znamená „choď“. Pieseň teda nabáda, aby sme neodkladali život na neskôr a nečakali, kým bude všetko dokončené: „Leef alsof het nooit echt af is“ [Ži, akoby to nikdy nebolo úplne hotové]. Opakovanie týchto jednoduchých viet znie takmer ako rada, ktorú si človek môže odniesť z baru rovno do života.

I “Leef” møder vi en gammel, vis mand på en bar i Amsterdam. Han sidder med et glas og siger, at han kun har få dage tilbage. Derfor giver han et enkelt, direkte råd: “Leef” [Lev]. Han gentager “Alsof het je laatste dag is” [Som om det er din sidste dag] og “Alsof de morgen niet bestaat” [Som om morgendagen ikke findes]. Pointen er ikke at vente på det perfekte tidspunkt, men at tage imod livet nu. Udtrykket “Pak alles wat je kan” [Tag alt, hvad du kan] betyder her: grib de muligheder, du får, og kom af sted.

Den gamle mand fortæller også, at han arbejdede “in het zweet” [i sved], tjente penge “als water” [som vand, altså meget nemt eller i store mængder], men aldrig rigtigt levede. Hans kone forlod ham for en anden, og selv om han indimellem lo, græd han alt for meget. Det gør hans råd mere overbevisende og lidt hårdt: Han har selv lært, hvad det koster at udskyde livet. Omkvædet bliver næsten som en munter ordre til at gå ud ad døren og leve, mens man kan. Og “alsof het nooit echt af is” [som om det aldrig virkelig er slut] giver sangen en ekstra skubben fremad: livet behøver ikke være færdigt eller perfekt, før man begynder at bruge det.

„Leef“ означава „Живей“ и песента на нидерландския изпълнител André Hazes Jr. започва с проста, почти филмова сцена: в петък вечер, в бар някъде в Амстердам, разказвачът седи до възрастен мъдър мъж. Той казва, че му остават само няколко дни, и дава съвет, който звучи едновременно весело и болезнено: „Leef, alsof het je laatste dag is“ [Живей, сякаш това е последният ти ден]. Думата „kroeg“ означава непретенциозен бар или кръчма, а „pak alles wat je kan en ga“ [вземи всичко, което можеш, и тръгвай] превръща съвета в истински призив за действие.

Мъжът обяснява защо говори така. Той се е трудил до изнемога, печелил е много пари, но признава, че никога не е живял истински. Жена му го е напуснала заради друг, а в живота му е имало малко смях и прекалено много плач. Затова припевът повтаря без заобикалки: „Leef, alsof de morgen niet bestaat“ [Живей, сякаш утре не съществува] и „Leef, alsof het nooit echt af is“ [Живей, сякаш никога не е свършило]. Песента не предлага сложна философия, а чаша вдигната високо и смелост да грабнеш възможността сега. Повтарящото се „En ga“ [И тръгвай] звучи като приятелски, но настоятелен побут към вратата.

En una cafetería-bar de Ámsterdam, un viernes, el narrador se sienta junto a un anciano sabio que tiene un vaso en la mano y dice que solo le quedan unos días. Su consejo es directo: «Leef» [vive]. La palabra aparece como una orden cercana, casi como un empujón amistoso: «Leef alsof het je laatste dag is» [vive como si fuera tu último día] y «Leef alsof de morgen niet bestaat» [vive como si el mañana no existiera]. Aquí, «leef» no significa ignorar las consecuencias, sino dejar de aplazar la vida y aprovechar lo que todavía se puede hacer.

El anciano explica por qué habla así: trabajó hasta sudar, «Geld verdiend als water» [gané dinero a montones], pero nunca vivió de verdad. Su mujer se fue con otro, y aunque a veces se rió, «veel te veel gehuild» [lloró demasiado]. Por eso insiste: «Pak alles wat je kan en ga» [agarra todo lo que puedas y vete]. El estribillo convierte ese consejo en una celebración sencilla y contagiosa. Para quien aprende neerlandés, «pak» es el imperativo de «agarrar o tomar», «alles wat je kan» significa «todo lo que puedas» y «ga» significa «ve». André Hazes Jr. presenta la vida como algo que todavía se puede tomar con las manos, antes de quedarse solo con el dinero ganado y las oportunidades pospuestas.

Em uma sexta-feira, num bar de Amsterdam, o narrador encontra um homem idoso e sábio sentado ao balcão. Ele diz que só tem mais alguns dias de vida e dá um conselho direto: “Leef” [Viva]. A repetição de “Leef alsof het je laatste dag is” [Viva como se fosse seu último dia] transforma a música em um convite para parar de adiar as coisas. A expressão “Pak alles wat je kan en ga” [Aproveite tudo o que puder e vá] tem um tom impulsivo, quase como um empurrão para sair do lugar e experimentar a vida.

Depois, o homem explica por que fala assim: trabalhou até suar, ganhou muito dinheiro, mas “nooit echt had geleefd” [nunca tinha realmente vivido]. A esposa foi embora por outro homem; ele ainda riu algumas vezes, mas “veel te veel gehuild” [chorou demais]. É uma lição simples e um pouco brutal: dinheiro e trabalho não garantem uma vida bem aproveitada. Em holandês, “Leef” significa “viva”, e a canção repete essa palavra como um refrão de bar que qualquer pessoa pode cantar junto. O amanhã pode não existir, a vida pode não estar “realmente terminada” (“alsof het nooit echt af is” [como se nunca estivesse realmente acabada]), então o velho aconselha: viva agora.

„Leef“ tähendab „Ela“ ja see on väga otsene üleskutse mitte lükata elu homse peale. Lugu algab reedeõhtuse stseeniga ühes Amsterdami kroeg’is, ehk hubases pubis: baaris istub jutustaja kõrval vana tark mees, kes ütleb, et tal on jäänud elada vaid mõni päev. Tema nõuanne on lihtne ja jõuline: „Leef alsof het je laatste dag is“ [Ela nii, nagu oleks see su viimane päev] ning „Leef alsof de morgen niet bestaat“ [Ela nii, nagu homset ei oleks olemas]. Sõna leef on käsu vorm verbist leven, „elama“. „Pak alles wat je kan en ga“ [Võta kõik, mida saad, ja mine] kõlab nagu kutse haarata võimalusest kinni, mitte jääda ootama ideaalset aega.

Mees tunnistab, et töötas end higiseks, teenis palju raha, kuid „nooit echt had geleefd“ [ei olnud kunagi päriselt elanud]. Tema naine lahkus teise mehe pärast ning elus oli naeru kõrval liiga palju nuttu. Seepärast ei kõla tema jutt tühja peona, vaid kahetsusest sündinud hoiatusena: töö ja raha ei asenda läbielatud elu. Korduv refrään „Alsof het nooit echt af is“ [Nagu see ei saaks kunagi päriselt otsa] muudab sõnumi veel suuremaks. André Hazes Jr. laulab selle mõtte nii lihtsalt, et „Leef!“ jääb pähe kummitama nagu sõber, kes tõmbab sind baaritoolilt püsti ja ütleb: mine, ela nüüd.

„Leef“ Andréa Hazesa Jr. počinje scenom u petak uveče, u baru negde u Amsterdamu. Za šankom sedi starac koji kaže da mu je ostalo još samo nekoliko dana. Njegov savet je jednostavan i direktan: „Leef“ [Živi], kao da je danas poslednji dan i kao da sutrašnji dan ne postoji. Naslovna reč leef je oblik glagola leven, „živeti“, a ovde zvuči kao snažna naredba: ne odlaži život.

Starac zatim priznaje da je mnogo radio i zaradio „kao vodu“, ali da zapravo nikada nije živeo. Žena ga je napustila zbog drugog, pa je bilo ponekog smeha, ali „mnogo previše suza“. Zato refren ponavlja „Pak alles wat je kan en ga“ [Uzmi sve što možeš i kreni]. To ne znači bukvalno uzeti sve predmete oko sebe, već iskoristiti ono što ti život nudi i poći napred, pre nego što bude kasno. Pesma je namerno glasna i pomalo drska u svom savetu: manje rada samo zbog novca, manje čekanja na „pravi trenutak“, a više stvarnog života.

I ”Leef” möter vi en gammal, vis man på en bar i Amsterdam. Berättaren sitter där med ett glas när mannen säger att han bara har några dagar kvar att leva. Hans råd är enkelt och väldigt direkt: ”Leef” [Lev]. Han uppmanar oss att leva ”alsof het je laatste dag is” [som om det vore din sista dag] och ”alsof de morgen niet bestaat” [som om morgondagen inte finns]. Det nederländska ordet leef betyder alltså ”lev”, medan kroeg är ett vardagligt ord för pub eller bar.

Mannens berättelse förklarar varför han talar så bestämt. Han har arbetat hårt, tjänat mycket pengar, men säger att han aldrig riktigt levde. Hans fru lämnade honom för någon annan, och livet innehöll både skratt och alldeles för mycket gråt. Därför blir refrängen en uppmaning att inte skjuta upp allt till senare: ”Pak alles wat je kan en ga” [Ta allt du kan och gå]. Det är en enkel, nästan överdrivet rak livsregel, men just därför fastnar den. Sången säger inte att man ska kasta bort allt, utan att man ska ta vara på det man faktiskt kan göra och ge sig iväg, innan tiden tar slut.

V písni Leef André Hazes Jr. vypráví o pátečním večeru v amsterodamské hospodě, kde u baru sedí starý moudrý muž se sklenicí. Slovo kroeg znamená hospodu nebo bar a Leef je rozkaz od slovesa leven, tedy „Žij!“. Muž říká, že mu zbývá už jen několik dní, a proto radí: „Pak het leven, pak alles en ga er mee op pad“ [Uchop život, vezmi všechno a vydej se na cestu]. Není to návod na plánování budoucnosti, spíš přímé, trochu provokativní povzbuzení, aby člověk neodkládal život na později.

Muž také přiznává, že celý život pracoval až do úmoru a vydělal spoustu peněz, ale doopravdy nežil. Odešla od něj žena, občas se smál, ale „veel te veel gehuild“ [plakal až příliš]. Refrén pak všechno zjednoduší do naléhavého hesla: „Leef alsof het je laatste dag is“ [Žij, jako by byl tvůj poslední den] a „Pak alles wat je kan en ga“ [Vezmi všechno, co můžeš, a jdi]. Sloveso pakken tu neznamená jen něco fyzicky popadnout. Jde o příležitosti, radost a chvíle, které člověk může využít. Píseň tak zní jako rada od cizího člověka v baru, která je možná až příliš přímá, ale právě proto se snadno pamatuje.

Leef on suora ja lämmin kehotus tarttua elämään ennen kuin aika loppuu. Laulu alkaa perjantai-illasta amsterdamilaisessa baarissa, jossa kertoja istuu lasi kädessä vanhan viisaan miehen vieressä. Mies sanoo, että hänellä on jäljellä enää muutama päivä, ja antaa sitten laulun tärkeimmän neuvon: ”Leef” [elä]. Hollannin sana on käskymuoto, joten viesti kuulostaa aivan suoralta puhuttelulta: älä odota parempaa huomista, vaan lähde liikkeelle nyt.

Vanha mies kertoo tehneensä töitä itsensä uuvuksiin ja ansainneensa rahaa ”kuin vettä”, mutta ”nooit echt had geleefd” [ei koskaan oikeasti elänyt]. Hänen vaimonsa lähti toisen mukaan, ja vaikka elämään mahtui naurua, siinä oli aivan liian paljon itkua. Siksi toistuva ohje on niin voimakas: ”Leef alsof het je laatste dag is” [elä kuin tämä olisi viimeinen päivä] ja ”Pak alles wat je kan en ga” [ota kaikki, minkä voit, ja lähde]. Kertosäe on tarttuva ja vähän hurjan kuuloinenkin, mutta sen ajatus on selvä: älä lykkää matkaa, iloa tai omia valintojasi loputtomiin.

Dans un bar d’Amsterdam, un homme âgé raconte à André Hazes Jr. qu’il ne lui reste que quelques jours à vivre. Son conseil est simple et direct : « Leef » [Vis]. Le verbe est à l’impératif, comme un ordre amical lancé à quelqu’un qui remet toujours sa vie à plus tard. « Pak het leven » [Saisis la vie] et « pak alles wat je kan » [Prends tout ce que tu peux] invitent à profiter des occasions présentes, puis à partir, sans attendre que tout soit parfaitement réglé. La répétition donne au refrain l’allure d’un grand conseil que l’on pourrait chanter à plein poumons autour d’un verre.

Le vieil homme explique pourquoi il parle avec autant de franchise : il a beaucoup travaillé, gagné énormément d’argent, mais il n’a jamais vraiment vécu. Sa femme l’a quitté pour un autre, et son passé contient quelques rires, mais « veel te veel gehuild » [bien trop pleuré]. La chanson oppose donc le temps passé à travailler et à accumuler de l’argent au temps qu’il aurait fallu consacrer à vivre. « Alsof het je laatste dag is » [Comme si c’était ton dernier jour] ne demande pas de tout abandonner au hasard : c’est une formule énergique pour ne plus laisser la peur, les regrets ou l’attente décider à ta place. Ici, le message est volontairement simple, presque un peu brutal : vis maintenant, avant de découvrir trop tard que tu as surtout attendu.

„Leef“ („Gyvenk“) prasideda penktadienio vakaru bare Amsterdame. Prie baro su taure sėdi senas išmintingas vyras ir pasakoja, kad jam liko vos kelios dienos. Jo patarimas skamba paprastai, bet labai tiesiai: „Pak het leven, pak alles en ga er mee op pad“ [Pasiimk gyvenimą, pasiimk viską, ką gali, ir leiskis į kelią]. Čia kroeg reiškia paprastą barą, o Amsterdamas suteikia scenai tikrą, kasdienišką vietą. Vyras ragina neatidėlioti gyvenimo rytojui: „Leef alsof het je laatste dag is“ [Gyvenk taip, lyg tai būtų paskutinė tavo diena] ir „Leef alsof de morgen niet bestaat“ [Gyvenk taip, lyg rytojus neegzistuotų].

Jo istorija paaiškina, kodėl šie žodžiai tokie skubūs. Jis sunkiai dirbo, „geld verdiend als water“ [uždirbo pinigus kaip vandenį, kitaip tariant, labai daug], tačiau taip ir nepradėjo iš tikrųjų gyventi. Žmona jį paliko dėl kito, o jo gyvenime buvo retų juoko akimirkų ir per daug ašarų. Todėl pasikartojantis priedainis skamba kaip draugo, kuris pagaliau suprato, ko trūko, raginimas: „Pak alles wat je kan en ga“ [Pasiimk viską, ką gali, ir eik]. Daina neprašo sudėtingo plano. Ji sako: nustok vien tik kaupti, nešvaistyk laiko ir drąsiai ženk pirmyn.

Într-o cârciumă din Amsterdam, un narator stă la bar cu „un bătrân înțelept”, care spune că mai are doar câteva zile de trăit. Sfatul lui este direct: „Leef” [Trăiește]. În cântec, acest verb devine un refren și o poruncă: „Alsof het je laatste dag is” [Ca și cum ar fi ultima ta zi], „alsof de morgen niet bestaat” [ca și cum ziua de mâine nu ar exista]. Nu e vorba despre a aștepta momentul perfect, ci despre a lua ce poți din viață și a porni la drum.

Povestea bătrânului explică de ce vorbește atât de hotărât. A muncit până la epuizare și „geld verdiend als water” [a făcut bani ca apa, adică foarte mulți], dar spune că nu a trăit cu adevărat. Soția l-a părăsit pentru altcineva, iar el recunoaște că a râs uneori, dar a plâns mult prea mult. Tocmai de aceea, îndemnul „Pak alles wat je kan en ga” [Ia tot ce poți și pleacă] sună puțin nebunesc, dar și foarte sincer. André Hazes Jr. transformă o conversație tristă într-un cântec care te împinge să nu lași viața pe mâine.

I «Leef» sitter fortelleren på en bar i Amsterdam en fredag og møter en gammel, klok mann ved bardisken. Mannen sier at han bare har noen få dager igjen, og gir ham et enkelt råd: «Leef» [Lev]. Han mener at man må gripe livet nå: «Alsof het je laatste dag is» [Som om det er din siste dag] og «Alsof de morgen niet bestaat» [Som om morgendagen ikke finnes]. Det er direkte, litt voldsomt og veldig lett å synge med på.

Mannen forteller at han har jobbet seg svett og tjent penger som vann, men at han aldri virkelig levde. Kona forlot ham for en annen, og livet hans har hatt litt latter, men «veel te veel gehuild» [altfor mye gråt]. Derfor blir refrenget en oppfordring til å slutte å vente: «Pak alles wat je kan en ga» [Grip alt du kan, og dra]. Her betyr «ga» ganske enkelt «gå» eller «dra videre». Sangen sier ikke at man skal kaste bort alt, men at tid, kjærlighet og opplevelser ikke bør utsettes til en dag som kanskje aldri kommer.

André Hazes Jr. „Leef” című dala egy amszterdami kocsmában kezdődik. A narrátor a bárpultnál ül egy pohárral, amikor megszólítja egy „oude wijze man”, vagyis egy öreg, bölcs férfi. A férfi azt mondja, hogy már csak néhány napja lehet hátra, ezért ezt tanácsolja: „Leef” [Élj], „alsof het je laatste dag is” [mintha az utolsó napod lenne], és „alsof de morgen niet bestaat” [mintha nem létezne a holnap]. A holland „kroeg” egyszerűen kocsmát jelent, a „pak alles wat je kan en ga” pedig szó szerint azt, hogy „ragadj meg mindent, amit csak tudsz, és indulj”. Ez a refrén szándékosan közvetlen, szinte kiáltás: ne várj mindig a megfelelő pillanatra.

A férfi elmeséli, hogy keményen dolgozott, pénzt keresett, „als water” [mint a vizet], mégsem élt igazán. A felesége elhagyta egy másik férfiért, ő pedig néha nevetett, de „veel te veel gehuild” [túl sokat sírt]. Ettől a dal tanácsa nem üres életbölcsesség: valaki olyan mondja, aki visszanézve megbánta, hogy a munka és a pénz mellett elszalasztotta az életet. A sokszor visszatérő „Leef!” [Élj!] arra biztat, hogy indulj el, vállald fel a pillanatot, és ne úgy tervezz, mintha a holnap biztosan megvárna.

Andrē Hazess jaunākais, dziedātājs no Nīderlandes, dziesmā “Leef” jeb “Dzīvo” sāk ar ainu piektdienas vakarā kādā Amsterdamas bārā. Pie letes sēž vecs, gudrs vīrs ar glāzi rokā un saka, ka viņam atlikušas tikai dažas dienas. Viņa padoms ir vienkāršs un ļoti tiešs: “Leef, alsof het je laatste dag is” [Dzīvo tā, it kā šī būtu tava pēdējā diena] un “Leef, alsof de morgen niet bestaat” [Dzīvo tā, it kā rītdienas nebūtu]. Vārds leef ir pavēles forma no leven, “dzīvot”, tāpēc skan kā skaļš pamudinājums, nevis klusa pārdomāšana.

Vīrs atzīst, ka visu mūžu smagi strādājis un pelnījis naudu “kā ūdeni”, tomēr īsti nav dzīvojis. Sieva viņu pametusi cita cilvēka dēļ, un viņa dzīvē bijis pārāk daudz raudu, salīdzinot ar smiekliem. Tāpēc atkārtojums “Pak alles wat je kan en ga” [Paņem visu, ko vari, un dodies] nozīmē: neatliec dzīvi uz vēlāku laiku, izmanto iespējas un dodies uz priekšu. Dziesma ir draudzīgs, mazliet skarbs atgādinājums no bāra letes: nauda un darbs paši par sevi nepārvēršas par dzīvi. Dziedi līdzi “a, a, a” un uztver šo padomu burtiski: dzīvo tagad.

Песня начинается почти как короткая сцена из фильма: в пятницу в баре где-то в Амстердаме рассказчик встречает за стойкой пожилого мудрого мужчину. Нидерландское kroeg здесь означает уютный паб или бар, а не просто кафе. Мужчина говорит, что ему осталось всего несколько дней, и даёт прямой совет: «Leef» [«Живи»]. Повторяющийся призыв «Leef alsof het je laatste dag is» [«Живи так, будто это твой последний день»] звучит не как тихое размышление, а как команда: не откладывай жизнь на потом.

У старика есть горькая причина говорить так уверенно. Он работал до изнеможения, «Geld verdiend als water» [«Зарабатывал деньги как воду»], то есть денег было много и они приходили легко, но настоящей жизни он не почувствовал. Жена ушла к другому, смеха было немного, а плача слишком много. Поэтому «Alsof de morgen niet bestaat» [«Будто завтра не существует»] и «Pak alles wat je kan en ga» [«Бери всё, что можешь, и отправляйся»] звучат особенно резко и живо. Это песня о выборе в пользу опыта, движения и сегодняшнего дня, пока есть возможность жить, а не только работать и копить.

„Leef” André Hazesa Jr. zaczyna się bardzo filmowo: w piątek, w barze gdzieś w Amsterdamie, narrator siedzi przy szklance obok starego, mądrego mężczyzny. Ten mówi, że zostało mu tylko kilka dni, więc radzi: „Leef alsof het je laatste dag is” [Żyj tak, jakby to był twój ostatni dzień]. Słowo leef znaczy „żyj”, a powtarzane polecenie „pak alles wat je kan” [bierz wszystko, co możesz] nie oznacza dosłownie zabierania rzeczy. Chodzi o korzystanie z okazji, doświadczeń i czasu, zamiast odkładania życia na później.

Mężczyzna przyznaje, że ciężko pracował, zarabiał dużo pieniędzy, ale „nooit echt had geleefd” [nigdy naprawdę nie żył]. Odeszła od niego żona, częściej płakał, niż się śmiał, więc jego rada brzmi prosto i trochę bezczelnie: nie czekaj na idealny moment. „Alsof de morgen niet bestaat” [jakby jutro nie istniało] nie musi oznaczać lekkomyślności. W tej piosence to raczej zachęta, by nie pozwolić, żeby strach, praca albo żal zabrały wszystkie dobre chwile. Refren jest tak bezpośredni, że aż działa jak okrzyk z baru: żyj, bierz to, co życie daje, i ruszaj.

Pesem se začne v petek zvečer v krogu, torej v gostilni oziroma baru, nekje v Amsterdamu. Pripovedovalec ob šanku sreča starega modrega moža, ki pravi, da mu je ostalo le še nekaj dni. Njegov nasvet je preprost in neposreden: »Leef« [Živi]. Nato ga razširi v »Leef alsof het je laatste dag is« [Živi, kot da je danes tvoj zadnji dan] in »Leef alsof de morgen niet bestaat« [Živi, kot da jutri ne obstaja]. Ne čakaj na popoln trenutek, temveč vzemi, kar lahko, in pojdi naprej. Besedna zveza »Pak alles wat je kan en ga« pomeni približno »Vzemi vse, kar lahko, in pojdi«, zato refren zveni skoraj kot prijateljski, glasen klic k dejanju.

Starec nato pove, česa obžaluje: trdo je delal, zaslužil veliko denarja, »kot voda«, vendar v resnici ni živel. Žena ga je zapustila zaradi drugega; včasih se je smejal, a je »veliko preveč jokal«. Prav zato je ponavljanje »Leef alsof het nooit echt af is« [Živi, kot da se nikoli zares ne konča] nekoliko nenavadno in lepo: tudi če je življenje težko ali polno napak, zgodba še ni zaključena. André Hazes Jr. iz tega prizora naredi zelo speven opomin: denar, delo in odlaganje življenja niso dovolj, če pozabiš živeti zdaj.

André Hazes Jr.’ın “Leef” şarkısı, Amsterdam’da bir barda geçen kısa ama akılda kalan bir karşılaşmayla başlıyor. Anlatıcı, elinde bardağıyla oturan yaşlı ve bilge bir adamla konuşuyor. Adamın yalnızca birkaç günü kaldığını söylemesi, sözlerini daha da doğrudan yapıyor: “Leef alsof het je laatste dag is” [Son gününmüş gibi yaşa]. Buradaki “leef”, Hollandacada “yaşa” demek. “Pak het leven” [Hayatı yakala], hayatı ertelememeyi; “pak alles wat je kan en ga” [Yapabildiğin her şeyi al ve git] ise fırsatları kaçırmadan yola çıkmayı anlatan enerjik bir çağrı.

Sonra adam geçmişindeki pişmanlıkları anlatıyor: Çok çalışmış, su gibi para kazanmış, ama gerçekten yaşamamış. Eşi başka biri için onu terk etmiş; bazen gülmüş, fakat çok fazla ağlamış. Bu yüzden nakaratın “alsof de morgen niet bestaat” [Yarın yokmuş gibi] sözü, yarını düşünmeden sorumsuzca davran demekten çok, hayatı sürekli sonraya bırakma demek. “Alsof het nooit echt af is” [Sanki hiçbir şey gerçekten bitmiyormuş gibi] dizesi de yaşama devam etme isteğini taşıyor. Şarkıdaki tekrarlar, bu yaşlı adamın tavsiyesini basit ve güçlü bir slogana dönüştürüyor: Barda oturup hayatı kaçırma, elinden geleni yap ve git, yaşa!

Pjesma počinje kao razgovor u amsterdamskoj krčmi, odnosno kroegu, gdje pripovjedač za šankom sjedi sa starim mudrim čovjekom. Čovjek kaže da mu je ostalo još samo nekoliko dana i daje mu jednostavan, pomalo brutalan savjet: „Leef” [Živi]. Ne govori o velikom planu, nego o tome da treba uzeti život u svoje ruke i krenuti. Refren to ponavlja gotovo kao zdravicu: „Leef alsof het je laatste dag is” [Živi kao da ti je posljednji dan] i „Pak alles wat je kan” [Uzmi sve što možeš]. „Ga” znači „idi”, pa poruka zvuči kao veseli poticaj da se prestane čekati pravi trenutak.

Zatim starac objašnjava zašto to govori. Radio je dok se nije potpuno iscrpio i zaradio mnogo novca, ali kaže da zapravo nikada nije živio. Žena ga je napustila zbog drugoga, a iza njega su ostali trenuci smijeha, ali i „previše plača”. Zato refren nije samo bezbrižan poziv na zabavu. To je upozorenje: posao, novac i sutrašnji dan ne znače mnogo ako zbog njih stalno odgađamo život. André Hazes Jr. pjesmu gradi na kratkim, lako pamtljivim riječima, pa je „Leef” [Živi] istodobno naslov, savjet starca i parola koju je nemoguće ne zapamtiti.