Learn Dutch With Pommelien Thijs with these 23 Song Recommendations (Full Translations Included!)

Ongewoon captures the delicious chaos of an unexpected crush: that dizzy moment when logic packs its bags and your heartbeat writes the rules.

Pommelien Thijs tells the story of meeting the right person at the wrong place and feeling every emotion amplify. One drink turns sweeter, the night turns brighter, and suddenly the future feels impossible to imagine without this stranger. The lyrics juggle doubt ("Is it te vroeg voor een eerste stap?") with irresistible pull, showing how quickly "normal" can flip into ongewoon—unusual, extraordinary. It is a soundtrack for anyone who has ever wondered if taking the leap will bring regret or the best adventure yet.

Em “Ongewoon” (que significa “Incomum” ou “Fora do comum”), Pommelien Thijs canta sobre uma atração que aparece de repente e bagunça toda a lógica. A narradora pergunta: “Is het tijd?” [“É hora?”] e “Is het te vroeg voor een eerste stap?” [“É cedo demais para dar o primeiro passo?”]. Ela sabe que talvez se arrependa, mas, quando a outra pessoa está diante dela, decide agir mesmo assim: “Mijn hart mijn hoofd verraadt” [“Meu coração trai minha cabeça”]. A ideia é bem direta e simpática: a razão recomenda cautela, enquanto o coração já apertou o botão de “vai”.

O encontro acontece em uma noite escura, com bebida e um cenário que parece inadequado: “Verkeerde plek, juiste persoon” [“Lugar errado, pessoa certa”]. Ainda assim, desde que conheceu essa pessoa, tudo ficou diferente: uma noite nunca teve um sabor tão doce, e agora a narradora admite: “Ik weet niet hoe ik zonder moet” [“Não sei como viver sem você”]. Esse contraste dá força à música: talvez o momento e o lugar não sejam ideais, mas a pessoa parece tão certa que partir já não é simples. O refrão repete “Alles voelt zo ongewoon” [“Tudo parece tão incomum”], como alguém tentando entender uma paixão nova enquanto ela acontece.

„Ongewoon” belgijske umjetnice Pommelien Thijs pjesma je o susretu koji se dogodi u pogrešnom trenutku ili na pogrešnom mjestu, ali s osobom koja odmah djeluje ispravno. Pripovjedačica se pita: „Is het tijd?” [Je li vrijeme?] i „Is het te vroeg voor een eerste stap?” [Je li prerano za prvi korak?] Srce joj govori jedno, razum drugo: „Het voelt alsof mijn hart mijn hoofd verraadt” [Osjećam kao da moje srce izdaje moj razum]. Ipak, kad ta osoba stane pred nju, ona odlučuje pokušati.

Najljepši i najopasniji dio pjesme krije se u stihu „Verkeerde plek, juiste persoon” [Pogrešno mjesto, prava osoba]. Oko njih su mrak, piće i večer koja odjednom „nikad nije imala tako sladak okus”. Zato je sve „ongewoon”, odnosno neobično: nakon tog susreta više ne zna kako biti bez te osobe. Čak kaže: „Had ik jou maar nooit ontmoet” [Da te barem nikad nisam upoznala], ali odmah dodaje „Want nu weet ik niet hoe ik zonder moet” [Jer sada ne znam kako bez tebe]. To je pomalo proturječno, pomalo dramatično i baš zato uvjerljivo: susret joj je poremetio razum, ali ga se ne želi odreći.

Pommelien Thijs fra Belgien synger om det øjeblik, hvor en tilfældig aften pludselig føles som noget langt større. Hun spørger, om det er for tidligt at tage det første skridt, og om den anden person vil fortryde det, hvis hun bliver. Hjertet siger én ting, hovedet noget andet: “Het voelt alsof mijn hart mijn hoofd verraadt” [Det føles, som om mit hjerte svigter mit hoved]. Alligevel gør hun det, fordi personen står lige foran hende.

Det spændende er blandingen af sødme og bekymring. Der er mørkt, folk drikker, og måske er stedet forkert, men personen føles helt rigtig: “Verkeerde plek, juiste persoon” [Forkert sted, den rigtige person]. Efter mødet er en almindelig aften pludselig blevet usædvanligt sød, og hun kan ikke længere forestille sig at undvære den anden. Derfor bliver omkvædets “Alles voelt zo ongewoon” [Alt føles så usædvanligt] både forelsket og en smule panisk. Hun siger faktisk: “Had ik jou maar nooit ontmoet / Want nu weet ik niet hoe ik zonder moet” [Hvis jeg dog aldrig havde mødt dig / For nu ved jeg ikke, hvordan jeg skal undvære dig].

„Ongewoon“ означава „необичайно“ и точно така се чувства разказвачката, след като среща някого в една вечер навън. Тя се колебае: „Is het tijd?“ [Време ли е?] и „Is het te vroeg voor een eerste stap?“ [Твърде рано ли е за първа крачка?] Сърцето ѝ сякаш спори с разума, но когато този човек застане пред нея, тя все пак действа. В тъмното, с питиета наоколо, всичко се свежда до начина, по който той я гледа. Една вечер никога не е била толкова сладка.

Най-хубавото противоречие идва в „Verkeerde plek, juiste persoon“ [Грешното място, правилният човек]. Срещата е неподходяща или поне неочаквана, но човекът е точно този, който не може да бъде забравен. Затова след „Had ik jou maar nooit ontmoet“ [Да не те бях срещала] идва болезнено честното „Want nu, weet ik niet hoe ik zonder moet“ [Защото сега не знам как да бъда без теб]. Песента на Pommelien Thijs превръща една случайна, сладка вечер в избор с последствия: да направиш крачка, макар да не знаеш дали после ще съжаляваш.

Belçikalı sanatçı Pommelien Thijs’in “Ongewoon” adlı şarkısı, karanlık ve içkilerin olduğu bir akşamda tanışılan birinin her şeyi bir anda değiştirmesini anlatıyor. Anlatıcı daha ilk adımın atılıp atılmayacağını sorguluyor: “Is het tijd?” [Zamanı geldi mi?] ve “Is het te vroeg voor een eerste stap?” [İlk adım için çok mu erken?] Kalbi başka, aklı başka bir şey söylerken sonunda karşısındaki kişi önünde durduğu için harekete geçiyor. “Mijn hart mijn hoofd verraadt” [Kalbim aklıma ihanet ediyor] sözü, duyguların mantığı bastırmasını çok net ve biraz da acımasız bir şekilde anlatıyor.

Şarkının merkezindeki kelime “ongewoon”, yani “alışılmadık” veya “sıra dışı”. Bu kişiyle tanıştıktan sonra sıradan bir akşam bile bambaşka geliyor: “Een avond smaakte nooit zo zoet” [Bir akşam hiç bu kadar tatlı gelmemişti]. Fakat durumun bir çelişkisi var: “Verkeerde plek, juiste persoon” [Yanlış yer, doğru kişi]. Anlatıcı belki bu karşılaşmanın hiç yaşanmamasını diliyor, çünkü artık onsuz nasıl olacağını bilmiyor: “Had ik jou maar nooit ontmoet / Want nu weet ik niet hoe ik zonder moet” [Keşke seninle hiç tanışmasaydım / Çünkü şimdi sensiz nasıl yapacağımı bilmiyorum]. Kısacası şarkı, tek bir akşamın hem fazla güzel hem de tehlikeli derecede önemli hâle gelmesini izliyor.

V piesni „Ongewoon“ od belgickej umelkyne Pommelien Thijs sa obyčajný večer zrazu zmení na niečo nebezpečne krásne. Rozprávačka váha: „Is het tijd?“ [Je čas?] a „Is het te vroeg voor een eerste stap?“ [Nie je na prvý krok príliš skoro?] Vie, že by to mohlo skončiť ľútosťou, no keď druhý človek stojí pred ňou, srdce premôže rozum. Preto „Alles voelt zo ongewoon“ [Všetko pôsobí tak nezvyčajne]. Slovo ongewoon znamená „nezvyčajný“ alebo „neobyčajný“ a presne opisuje ten zvláštny pocit, keď niekoho stretnete a celý večer zrazu chutí sladšie než inokedy.

Najsilnejšia myšlienka prichádza v riadku „Verkeerde plek, juiste persoon“ [Nesprávne miesto, správny človek]. Možno je okolo tma, pije sa a okolnosti nie sú ideálne, ale pohľad tejto osoby všetko zmení. Je to trochu nerozumné a trochu nádherne priame: „Had ik jou maar nooit ontmoet“ [Keby som ťa nikdy nestretla], pretože teraz „weet ik niet hoe ik zonder moet“ [neviem, ako bez teba žiť / zaobísť sa bez teba]. Pieseň tak neoslavuje dokonalý začiatok. Skôr ukazuje chvíľu, keď človek tuší, že stretnutie môže skomplikovať život, a aj tak urobí prvý krok.

U pesmi „Ongewoon“ Pommelien Thijs opisuje susret koji je došao možda na pogrešnom mestu, ali sa pravom osobom. Pripovedačica se pita da li je prerano za prvi korak i da li će se druga osoba pokajati ako ona ostane. Ipak, kada joj se ta osoba nađe pred očima, srce nadjača razum: „Het voelt alsof mijn hart mijn hoofd verraadt“ [Deluje kao da moje srce izdaje moju glavu]. Reč ongewoon znači „neobično“, a ponavljanje stiha „Alles voelt zo ongewoon“ [Sve deluje tako neobično] lepo pokazuje koliko joj je ova noć drugačija od svih prethodnih.

Najzanimljivija je njena protivrečna misao: „Verkeerde plek, juiste persoon“ [Pogrešno mesto, prava osoba]. Tu su mrak, piće i kratka večernja bliskost, ali ono što joj na kraju ostaje jeste način na koji je ta osoba gleda. Zato je stih „Had ik jou maar nooit ontmoet / Want nu weet ik niet hoe ik zonder moet“ [Da te bar nikad nisam upoznala / Jer sada ne znam kako bez tebe] pomalo dramatičan, čak i pomalo preteran, ali baš zbog toga zvuči iskreno. Jedan susret joj je promenio pogled na sve, pa sada više ne zna da li bi bilo lakše da se nikada nije dogodio.

Pommelien Thijs, a belga előadó ebben a dalban egy váratlan találkozás utáni első lépés előtt áll. „Is het tijd?” [Eljött az idő?] és „Is het te vroeg voor een eerste stap?” [Túl korai az első lépéshez?] A szíve már döntött, miközben az esze óvatosságra int: „mijn hart mijn hoofd verraadt” [a szívem elárulja a fejemet]. Mégis megteszi, mert a másik ott áll előtte. Ez a bizonytalanság nagyon ismerős, csak itt egy sötét, italos este közepén történik, ahol végül egyetlen dolog marad fontos: ahogyan a másik néz rá.

A refrén kulcsszava az „ongewoon”, vagyis „szokatlan”, „különös”. Az este hirtelen édesebb lesz, mint bármelyik másik: „Een avond smaakte nooit zo zoet” [Egy este sem ízlett még ilyen édesnek]. A „Verkeerde plek, juiste persoon” [Rossz hely, megfelelő ember] sorban ott a dal csavarja: talán nem jókor és nem jó helyen találkoztak, de ez az ember mégis tökéletesen betalált. A beszélő már azt mondja: „Had ik jou maar nooit ontmoet / Want nu, weet ik niet hoe ik zonder moet” [Bárcsak sosem találkoztam volna veled / Mert most már nem tudom, hogyan legyek nélküled]. Ez egyszerre játékos és kissé túlzó panasz, de éppen ettől működik: egyetlen este teljesen átírja, mit gondolt a saját érzéseiről.

»Ongewoon« pomeni »nenavadno« in pesem res zveni kot trenutek, ko se nekaj zgodi prehitro, nepričakovano in zelo močno. Pripovedovalka se sprašuje: »Is het tijd? Wat denk jij?« [Je čas? Kaj misliš?] Ne ve, ali je za prvi korak prezgodaj, in boji se, da bi ji bilo žal. Njeno srce jo vleče naprej, razum pa jo opozarja, naj bo previdna. Kljub temu naredi korak, ker oseba stoji pred njo. To je simpatično zmedena situacija: napačen kraj, prava oseba.

Srečanje se zgodi zvečer, v temi in ob pijači, zato je od vsega najbolj ostal pogled druge osebe. »Sinds ik jou hier heb ontmoet« [Odkar sem te tukaj spoznala] se navaden večer spremeni v nekaj sladkega, skoraj nevarno prijetnega. Najbolj neposredna vrstica je »Had ik jou maar nooit ontmoet / Want nu weet ik niet hoe ik zonder moet« [Ko te vsaj ne bi nikoli spoznala, ker zdaj ne vem, kako naj bom brez tebe]. Prav v tem je privlačnost pesmi: srečanje je označeno kot »nenavadno«, morda celo kot napaka, a zdaj se brez njega ne zdi več mogoče. Pommelien Thijs, umetnica iz Belgije, tu uporablja zelo preprost jezik za velik notranji zaplet: srce znova izda glavo, oseba pa vseeno stopi bliže.

In “Ongewoon”, Pommelien Thijs racconta quel momento elettrico in cui incontri qualcuno nel posto sbagliato, ma al momento giusto. La serata è buia, si beve, eppure tutto si riduce a uno sguardo: “Verkeerde plek, juiste persoon” [posto sbagliato, persona giusta]. La protagonista si chiede se sia troppo presto per fare il primo passo e se l’altra persona potrebbe pentirsi, ma quando se la trova davanti decide di provarci comunque. Il cuore, dice, tradisce la testa: una frase semplice e molto efficace per descrivere il caos di una nuova attrazione.

Il ritornello ripete “Alles voelt zo ongewoon” [tutto sembra così insolito], perché dopo quell’incontro una serata non ha più lo stesso sapore: “Een avond smaakte nooit zo zoet” [una sera non è mai stata così dolce]. La parte più intensa arriva però alla fine: “Had ik jou maar nooit ontmoet, want nu weet ik niet hoe ik zonder moet” [avrei preferito non averti mai incontrato, perché ora non so come stare senza di te]. È un pensiero un po’ esagerato, forse, ma proprio per questo credibile: l’inizio di qualcosa di speciale può sembrare dolcissimo e, nello stesso momento, terribilmente rischioso.

У пісні «Ongewoon» бельгійська співачка Pommelien Thijs описує раптове знайомство, яке збиває всі внутрішні плани. Людина вагається: «Is het tijd?» [«Чи настав час?»] і «Is het te vroeg voor een eerste stap?» [«Чи не зарано зробити перший крок?»]. Розум радить бути обережною, але серце знову його «зраджує», і героїня все одно наважується, коли ця людина опиняється перед нею. Назва Ongewoon означає «незвично» або «незвичайно», і саме це слово повторюється в приспіві: «Alles voelt zo ongewoon» [«Усе відчувається так незвично»].

Дія відбувається ввечері, у темряві, де люди п’ють. Звичайна зустріч раптом стає особливою: «Een avond smaakte nooit zo zoet» [«Жоден вечір ще не був таким солодким»]. Є тут і чудово суперечлива фраза: «Verkeerde plek, juiste persoon» [«Не те місце, та сама правильна людина»]. Зустріч, можливо, сталася не там і не тоді, але тепер без неї вже важко: «Had ik jou maar nooit ontmoet / Want nu, weet ik niet hoe ik zonder moet» [«Краще б я ніколи тебе не зустріла / Бо тепер не знаю, як без тебе»]. Це пісня про один вечір, після якого навіть погляд іншої людини займає всі думки.

I «Ongewoon» synger den belgiske artisten Pommelien Thijs om et møte som føles både søtt og litt farlig. Personen hun har møtt, får hjertet til å løpe foran fornuften: «Het voelt alsof mijn hart mijn hoofd verraadt» [Det føles som om hjertet mitt svikter hodet mitt]. Likevel tar hun steget når den andre står foran henne. Det er mørkt, folk drikker, og en vanlig kveld blir plutselig helt annerledes: «Een avond smaakte nooit zo zoet» [En kveld smakte aldri så søtt].

Det fine og litt brutale er at hun både angrer og ikke klarer å angre. Hun kaller det «verkeerde plek, juiste persoon» [feil sted, riktig person], som om omgivelsene ikke passer, men mennesket gjør det. Etter møtet vet hun ikke lenger hvordan hun skal være uten denne personen: «Want nu weet ik niet hoe ik zonder moet» [For nå vet jeg ikke hvordan jeg skal klare meg uten]. Tittelen, «Ongewoon», betyr «uvanlig» eller «unormalt», og passer perfekt til følelsen av at én person kan forandre hele kvelden på noen få timer.

Το «Ongewoon» («Ασυνήθιστο») της Βελγίδας καλλιτέχνιδας Pommelien Thijs μιλά για εκείνη τη στιγμή που μια γνωριμία ανατρέπει όλα όσα είχες αποφασίσει να κάνεις. Ο αφηγητής αναρωτιέται: «Is het tijd?» [Είναι η ώρα;] και «Is het te vroeg voor een eerste stap?» [Είναι πολύ νωρίς για ένα πρώτο βήμα;]. Η καρδιά του τον σπρώχνει μπροστά, ενώ το μυαλό του προειδοποιεί. Κι όμως, όταν το άλλο άτομο στέκεται μπροστά του, «ik doe het toch» [το κάνω έτσι κι αλλιώς].

Η νύχτα γίνεται όλο και πιο γλυκιά από τότε που συναντήθηκαν: «Een avond smaakte nooit zo zoet» [Μια βραδιά δεν είχε ποτέ τόσο γλυκιά γεύση]. Υπάρχει όμως και μια ωραία αντίφαση στο «Verkeerde plek, juiste persoon» [Λάθος μέρος, σωστό άτομο]. Ίσως η γνωριμία να έγινε σε λάθος συνθήκες, μέσα στο σκοτάδι, με ποτό και αβεβαιότητα, αλλά το πρόσωπο μοιάζει απόλυτα σωστό. Γι’ αυτό η πιο δυνατή εξομολόγηση είναι και η πιο απλή: «Had ik jou maar nooit ontmoet, want nu weet ik niet hoe ik zonder moet» [Μακάρι να μη σε είχα γνωρίσει ποτέ, γιατί τώρα δεν ξέρω πώς να υπάρχω χωρίς εσένα].

În „Ongewoon” („Neobișnuit”), Pommelien Thijs descrie clipa aceea complicată în care cineva întâlnește o persoană care îi dă planurile peste cap. Întrebările vin imediat: „Is het tijd?” [Este timpul?] și „Is het te vroeg voor een eerste stap?” [Este prea devreme pentru un prim pas?]. Inima o împinge înainte, deși mintea o avertizează: „mijn hart mijn hoofd verraadt” [inima mea îmi trădează mintea]. Și totuși, când persoana iubită stă în fața ei, face pasul.

Totul se petrece într-o seară întunecată, cu băutură și o întâlnire neașteptată. „Een avond smaakte nooit zo zoet” [O seară nu a avut niciodată un gust atât de dulce] este o imagine jucăușă pentru cât de specială devine acea noapte. Dar apare și regretul: „Verkeerde plek, juiste persoon” [Locul greșit, persoana potrivită]. Expresia nu spune că întâlnirea a fost o greșeală, ci că s-a întâmplat într-un context nepotrivit, deși persoana este exact cea potrivită. Tocmai de aceea, refrenul devine atât de direct: „Had ik jou maar nooit ontmoet, want nu weet ik niet hoe ik zonder moet” [Dacă nu te-aș fi întâlnit niciodată, pentru că acum nu știu cum să trăiesc fără tine]. Cuvântul „ongewoon” înseamnă „neobișnuit”, iar aici descrie o atracție atât de puternică încât o singură seară schimbă felul în care personajul își vede viața.

„Ongewoon“ znamená „neobvyklé“ a přesně tak působí celé setkání v této písni. Vypravěčka se ptá, jestli je správný čas udělat první krok, nebo jestli je ještě příliš brzy: „Is het tijd?“ [Je čas?] a „Is het te vroeg voor een eerste stap?“ [Není na první krok příliš brzy?] Stojí před člověkem, který ji přitahuje, a přitom cítí, že jí srdce přemáhá rozum. Je tma, pije se a z celého večera nakonec zůstává hlavně způsob, jakým se na ni ten druhý dívá.

Nejlepší a trochu krutě upřímný obrat přichází v refrénu: „Verkeerde plek, juiste persoon“ [Špatné místo, správný člověk]. Potkali se tedy za okolností, které možná nejsou ideální, jenže osoba před ní je přesně ta pravá. Jediný večer chutnal sladčeji než obvykle a teď si vypravěčka říká: „Had ik jou maar nooit ontmoet“ [Kéž bych tě nikdy nepotkala], protože po setkání už „weet ik niet hoe ik zonder moet“ [nevím, jak být bez tebe]. Píseň tak zachycuje ten zvláštní okamžik, kdy ještě nevíte, co z toho bude, ale už víte, že návrat k životu před tímto člověkem nebude jednoduchý.

„Ongewoon” Pommelien Thijs to krótka, słodko-niepewna historia o spotkaniu, które wywraca rozsądek do góry nogami. Osoba mówiąca zastanawia się: „Is het tijd?” [Czy to już czas?] i „Is het te vroeg voor een eerste stap?” [Czy na pierwszy krok nie jest za wcześnie?]. Serce podpowiada jedno, głowa drugie, ale kiedy ta druga osoba stoi naprzeciwko, decyzja właściwie zapada sama. „Alles voelt zo ongewoon” [Wszystko wydaje się takie niezwykłe] oznacza tu coś świeżego, trochę dziwnego i bardzo intensywnego. Nawet zwykły wieczór smakuje nagle słodziej, bo pojawił się ktoś wyjątkowy.

Najciekawsze jest połączenie zachwytu z lekkim alarmem. To „verkeerde plek, juiste persoon” [niewłaściwe miejsce, właściwa osoba]: okoliczności nie są idealne, jest ciemno i ludzie piją, a jednak spojrzenie tej osoby zostaje w głowie. Podmiot myśli nawet: „Had ik jou maar nooit ontmoet” [Gdybym tylko nigdy cię nie spotkał(a)], lecz zaraz dodaje: „Want nu weet ik niet hoe ik zonder moet” [Bo teraz nie wiem, jak mam bez ciebie żyć]. To celowo przesadnie brzmiące, bardzo bezpośrednie wyznanie: jedno spotkanie wystarczyło, by nie dało się już wrócić do wcześniejszego spokoju.

In „Ongewoon“ von der belgischen Künstlerin Pommelien Thijs gerät ein einziger Abend völlig aus dem Gleichgewicht. Die erzählende Person steht vor einer Entscheidung: Ist es zu früh für den ersten Schritt, oder sollte sie lieber bleiben? Das Herz warnt den Kopf, doch sobald die andere Person vor ihr steht, handelt sie trotzdem: „Alles voelt zo ongewoon“ [Alles fühlt sich so ungewöhnlich an]. Seit dieser Begegnung schmeckt ein Abend plötzlich süßer als je zuvor. Besonders schön und ein bisschen bitter ist die Zeile „Verkeerde plek, juiste persoon“ [Falscher Ort, richtige Person]. Der Ort passt offenbar nicht, vielleicht weil es dunkel ist und getrunken wird, aber die Person passt genau.

Im weiteren Verlauf wird die Verwirrung noch größer: „Ik zie alleen nog hoe je kijkt“ [Ich sehe nur noch, wie du schaust]. Alles andere verliert an Bedeutung. Die beiden könnten ohne diese Begegnung vielleicht besser dran sein, denn nun weiß die erzählende Person nicht mehr, wie sie ohne den anderen Menschen auskommen soll: „Had ik jou maar nooit ontmoet / Want nu weet ik niet hoe ik zonder moet“ [Hätte ich dich bloß nie getroffen / Denn jetzt weiß ich nicht, wie ich ohne dich auskommen soll]. Genau darin liegt der Reiz des Liedes: Ein kurzer, ungeplanter Moment wird so intensiv, dass der Kopf protestiert und das Herz trotzdem wieder gewinnt.

Ongewoon tarkoittaa ”epätavallista” tai ”tavallisesta poikkeavaa”. Pommelien Thijs, belgialainen artisti, kuvaa laulussa iltaa, joka muuttuu heti erityiseksi, kun kertoja tapaa jonkun. Hän epäröi: onko liian aikaista ottaa ensimmäinen askel, tuleeko toiselle katumus, ja olisivatko he parempi ilman toisiaan? Järki yrittää varoitella, mutta sydän vie voiton. Lause ”Alles voelt zo ongewoon” [Kaikki tuntuu niin epätavalliselta] toistuu kuin ihmettely: yksi kohtaaminen on saanut koko illan tuntumaan uudelta.

Tilanne on hieman ristiriitainen ja siksi kiinnostava: ”Verkeerde plek, juiste persoon” [Väärä paikka, oikea ihminen]. Paikka ei ehkä ole ihanteellinen, sillä on pimeää ja ihmiset juovat, mutta juuri siinä hetkessä toinen ihminen tuntuu oikealta. Kertoja ei enää huomaa juuri muuta kuin toisen katseen. Lopussa ihastuminen muuttuu melkein ongelmaksi: ”Had ik jou maar nooit ontmoet / Want nu weet ik niet hoe ik zonder moet” [Kunpa en olisi koskaan tavannut sinua, koska nyt en tiedä, miten olisin ilman sinua]. Se on vähän dramaattista, mutta myös rehellistä: tapaaminen oli lyhyt, ja silti ilman tätä uutta ihmistä oleminen tuntuu jo mahdottomalta.

Pommelien Thijsi laulus „Ongewoon“ tähendab see pealkiri „ebatavaline“ või „harjumatu“ ning just nii tunneb jutustaja ootamatut tõmmet kellegi vastu. Ta küsib endalt, kas on õige aeg teha esimene samm või kas pärast hakkab ta kahetsema. Mõistus hoiatab, kuid süda reedab selle, nagu ütleb rida „mijn hart mijn hoofd verraadt“ [mu süda reedab mu pea]. Sellest hoolimata astub ta sammu, sest teine inimene seisab tema ees. Üks tavaline õhtu muutub järsku eriliseks: „Een avond smaakte nooit zo zoet“ [ükski õhtu pole kunagi nii magus olnud].

Kõige vahvam ja samal ajal natuke valus on vastandus „Verkeerde plek, juiste persoon“ [vale koht, õige inimene]. Koht või olukord ei pruugi olla ideaalne, sest on pime ja juuakse, kuid selle ühe inimese kohalolu muudab kõik. Pärast kohtumist näeb jutustaja peaaegu ainult tema pilku ning jõuab üsna ausa mõtteni: „Had ik jou maar nooit ontmoet / Want nu weet ik niet hoe ik zonder moet“ [oleksin ma sind ometi mitte kohanud, sest nüüd ei tea ma, kuidas sinuta olla]. Laul kirjeldab hetke, mil juhuslik kohtumine muudab tagasimineku võimatuks.

En «Ongewoon», Pommelien Thijs, artista de Bélgica, canta el momento incómodo y dulce en que conocer a alguien cambia las reglas. La persona que narra se pregunta: «Is het tijd?» [¿Es el momento?] y «Is het te vroeg voor een eerste stap?» [¿Es demasiado pronto para dar el primer paso?]. Sabe que su corazón parece traicionar a su cabeza, pero aun así se acerca cuando la otra persona está delante. La noche ocurre en un lugar poco adecuado, con oscuridad y alcohol, pero aparece la persona correcta: «Verkeerde plek, juiste persoon» [Lugar equivocado, persona correcta].

La palabra ongewoon significa «inusual» o «fuera de lo normal», y se repite como si la narradora no supiera cómo ordenar lo que está pasando. Una velada nunca había sabido tan dulce desde que conoció a esa persona, y ahora aparece la pregunta más directa de toda la canción: «Had ik jou maar nooit ontmoet» [Ojalá nunca te hubiera conocido], porque «nu weet ik niet hoe ik zonder moet» [ahora no sé cómo vivir sin ti]. Es una contradicción estupenda: primero duda si dar un paso y después descubre que volver atrás ya no parece posible.

В «Ongewoon» («Необычно») Поммелен Тейс поёт о внезапном притяжении, которое застало человека врасплох. Лирическая героиня сомневается: «Is het tijd?» [«Пора ли?»] и «Is het te vroeg voor een eerste stap?» [«Не слишком ли рано сделать первый шаг?»]. Она боится, что пожалеет, если останется, но и без этого человека им, возможно, будет лучше. Особенно хорошо звучит признание: «Het voelt alsof mijn hart mijn hoofd verraadt» [«Кажется, моё сердце предаёт разум»]. Разум советует остановиться, а сердце всё равно побеждает: «Maar, ik doe het toch, nu je voor me staat» [«Но я всё равно это делаю, теперь, когда ты стоишь передо мной»].

Знакомство происходит вечером, в темноте, среди выпивки: «Verkeerde plek, juiste persoon» [«Не то место, тот самый человек»]. Очень точная и немного горькая формула: место неподходящее, зато встреча слишком важная, чтобы её забыть. После неё обычный вечер становится почти сладким: «Een avond smaakte nooit zo zoet» [«Ни один вечер ещё не был таким сладким»]. Но вместе с восторгом приходит зависимость от нового чувства: «Had ik jou maar nooit ontmoet, want nu weet ik niet hoe ik zonder moet» [«Лучше бы я никогда тебя не встретила, потому что теперь не знаю, как без тебя»]. В песне нет уверенного ответа, чем всё закончится. Есть только один вечер, один человек и сердце, которое снова не послушалось головы.

Dans « Ongewoon » (« inhabituel »), Pommelien Thijs raconte une rencontre qui bouleverse tous les repères. La scène semble se passer le soir, dans un endroit peu idéal, avec de l’alcool et l’obscurité autour. Pourtant, la personne en face paraît être la bonne : « Verkeerde plek, juiste persoon » [Mauvais endroit, bonne personne]. La narratrice hésite avant de faire le premier pas : « Is het te vroeg voor een eerste stap? » [Est-ce trop tôt pour un premier pas ?] Elle sait que son cœur « trahit » sa tête, mais elle avance quand même, parce que l’autre est là, devant elle.

Le refrain rend cette attirance presque sucrée : « Een avond smaakte nooit zo zoet » [Une soirée n’a jamais eu un goût aussi doux]. Le mot ongewoon revient comme si cette nouvelle sensation dépassait tout ce qu’elle connaît. Et voilà le piège, très direct : « Had ik jou maar nooit ontmoet / Want nu weet ik niet hoe ik zonder moet » [Si seulement je ne t’avais jamais rencontré(e) / Car maintenant, je ne sais pas comment faire sans toi]. Elle regrette presque cette rencontre, non parce qu’elle était mauvaise, mais parce qu’elle a changé son regard : elle ne voit plus que les yeux de l’autre, et elle ne sait déjà plus comment revenir à sa vie d’avant.