Verzieh'n je hovorově zkrácená podoba slovesa verziehen ve významu „odpustit“. V písni věta „Und habe dir verzieh'n“ znamená „A odpustil jsem ti“, což dodává textu silný nádech smíření po bolestivém vztahu.
Píseň začíná překvapivě klidně: „Mein Leben ist okay“ [Můj život je v pořádku], protože se ti dva už nevídají. Vypravěč stojí na mostě, dívá se na západ slunce, na vítr, který žene mraky, a přemýšlí, jak všechno pokračuje dál. „Ich werd gleich ein’n drehen“ [Za chvíli si něco ubalím] je hovorová zkrácená věta. Může jít o cigaretu nebo něco ke kouření, ale důležitější je ten uvolněný okamžik na mostě. Nad tím vším se opakuje jednoduché ujištění: „Du tust mir nie mehr weh“ [Už mi nikdy neublížíš].
Jenže minulost ještě úplně nezmizela. Druhý člověk by chtěl znovu vědět, jaké je „mich aus dem Nichts zu küssen“ [políbit mě z ničeho nic], a mohl by vypravěči znovu dát naději. Věta „Menschen machen dumme Sachen“ [Lidé dělají hloupé věci] zní skoro jako omluva, ale ne jako zapomenutí. Vypravěč přiznává, že kromě tohoto člověka skoro nepoznal lásku, a přesto si představuje další setkání: bude stát před ním, odpustí mu, ale už mu nedovolí znovu ubližovat. Právě v tom je síla refrénu: odpuštění tu neznamená návrat ke starému vztahu.