Cuesta znamená doslova „svah“ nebo „stoupání“, ale může také označovat námahu či obtíž, kterou je třeba překonat. V písni se objevuje ve spojení “subiendo la cuesta al horizonte” („stoupaje do kopce k obzoru“) a symbolizuje životní cestu plnou překážek a zkušeností.
Španělský zpěvák Alvaro Soler v tomhle popovém kousku vypráví o chvílích, kdy člověk v životě ztratí směr. Přiznává to hned na rovinu: He cambiado el rumbo sin sentido (Změnil jsem směr bez rozmyslu) a chvíli si dokonce myslel, že je úplně v koncích (Yo pensé que me había perdido / Myslel jsem, že jsem se ztratil). Jenže celá tahle skladba stojí na myšlence, že samotná životní cesta je tvůj parťák, který tě nenechá ve štychu. Alvaro ji personifikuje a nazývá ji el hermano del destino (bratr osudu) nebo mi viejo amigo el camino (můj starý přítel cesta). Právě díky tomu zpívá: Nunca solo me sentí (Nikdy jsem se necítil sám).
Cesta ale není žádná procházka růžovým sadem. Text ukazuje šplhání do kopce a zaprášené kapsy (El bolsillo de polvo se llenó / Kapsa se naplnila prachem), což hezky vystihuje reálné trable a únavu. Alvaro připomíná, že šrámy mají svůj význam: Cicatrices cuentan que pasó (Jizvy vyprávějí, co se stalo). I když dřív nechápal, proč musel trpět (tenía que pasarlo mal / musel jsem si projít zlým), nakonec bere všechny překážky jako přirozenou součást trasy (Es parte del recorrido). Písnička ti tak připomene, že i když zrovna tápeš, pořád kráčíš dál a sbíráš zkušenosti.