Dans de beaux draps je francouzské idiomatické rčení, které znamená „být v pěkné kaši“ nebo „dostat se do problémů“. Doslova však znamená „v krásných prostěradlech“.
V písni jde o chytrou slovní hříčku: zpěvák se kvůli svým milenkám ocitl v nesnázích, ale zároveň se mluví o posteli a prostěradlech. Díky tomuto dvojímu významu je fráze velmi zapamatovatelná a kulturně zajímavá.
Stromae, belgický umělec, tu s Camila Cabello rozehrává vtipný a pěkně chaotický rozhovor o nevěře, žárlivosti a dvojím metru. Stromaeho postava vyjmenovává jednu ženu za druhou, od Nataši a Nathalie až po Evu a Valérii, a pak opakuje: „Mon amour, mon amour“ [Má lásko, má lásko] a slibuje, že miluje jen jednu jedinou navždy. Jenže jeho ujišťování zní čím dál méně přesvědčivě. Výraz „Elles m'ont mis dans de beaux draps“ [Dostaly mě do pěkné kaše] je slovní hříčka se „draps“, tedy prostěradly: dostaly ho do problémů i do cizích postelí.
Camila mu jeho pravidla vrací stejnou mincí. Říká, že od deseti let se jí líbí kluci, někdy i kluk a jeho kamarád, a že po dosažení dvaceti let chce v létě patřit sama sobě. Zmiňuje Bad Bunnyho, jehož hudba z ní podle ní udělala „bad girl“, a žádá reggaeton, večírek a polibek „French“, tedy francouzský polibek. Potom se role obrátí: Stromaeho partnerka odešla a on doma pere povlečení, ale pořád se ptá, co má její nový muž navíc. Otázky jsou čím dál absurdnější a osobnější, včetně toho, jak často spolu spí a kam dala jeho spodní prádlo. Refrén „Pourquoi la vie est si injuste?“ [Proč je život tak nespravedlivý?] proto zní zároveň jako skutečná žárlivost i jako směšná stížnost člověka, který sám před chvílí vyjmenoval celou řadu milenek.