Ragnagnas je hovorový, až slangový výraz pro menstruaci nebo obecně ženské problémy a stížnosti. Je to slovo, které se v běžné konverzaci často nepoužívá, a proto je zajímavé.
V kontextu písně Stromae ho používá, aby zdůraznil, jak muži často zlehčují ženské starosti a pocity, označujíce je za „bla-bla-bla“. Stromae naopak říká, že to, čemu muži říkají „ragnagnas“, je ve skutečnosti důležité. Toto slovo skvěle vystihuje téma písně o nepochopení mezi pohlavími.
Páni, tak tahle písnička od Stromae je fakt jízda! Už od prvních slov „Vous les hommes êtes tous les mêmes“ [Vy muži jste všichni stejní] je jasné, že se nebere servítky. Je to taková vtipná, ale zároveň dost upřímná stížnost ženy na muže – na jejich machismus, nevěru a předvídatelnost. Ona se ptá, jestli si ji vůbec zaslouží, a s nadsázkou říká, že mají štěstí, že je ženy milují, a měli by jí poděkovat. Je to taková ta hádka, kdy se říká „tentokrát je to naposledy“, ale oba ví, že se to bude opakovat.
Stromae si tady hraje s genderovými rolemi a stereotypy, což je super. Zpívá o tom, jak se schází na „prochain règlement“ [příští vyúčtování] nebo „prochaines règles“ [příští pravidla / menstruace], což je taková dvojsmyslná hra se slovy, která je vtipná i trochu cynická. Líbí se mi, jak se v textu objevuje i téma dětí – „Ah oui pour les faire, là, tu es présent / Mais pour les élever y aura des absents“ [Ach ano, na jejich plození jsi přítomen / Ale na jejich výchovu budou chybět]. Je to takové to zrcadlo, které nám nastavuje, a nutí nás se zamyslet, ale zároveň se u toho bavíme. A ten refrén „Tous les mêmes, tous les mêmes / Tous les mêmes et y'en a marre“ [Všichni stejní, všichni stejní / Všichni stejní a už toho mám dost] je prostě chytlavý a vystihuje celou pointu.