Olmos jsou množné číslo od slova olmo, tedy „jilm“, strom, který neplodí hrušky. V písni se objevuje v obrazu „No puedo pedir a los olmos que entreguen peras“ („Nemohu chtít po jilmech, aby dávaly hrušky“), což odkazuje na španělské rčení pedir peras al olmo: žádat nemožné nebo očekávat od někoho něco, čeho není schopen.
La Tortura od kolumbijské zpěvačky Shakiry s Alejandrem Sanzem je hádka po rozchodu, v níž se střídá prosba a odmítnutí. Muž přiznává, že nebyl žádný světec, a slibuje nápravu: „Yo sé que no he sido un santo“ [Vím, že jsem nebyl svatý]. Prosí o další šanci, protože bez ní nemá klid, zatímco žena jeho omluvy nebere. Řádek „Eso a otro perro con ese hueso“ [S tímhle běž na jiného psa] je španělské rčení podobné českému „to povídej někomu jinému“ nebo „na mě to nezkoušej“. Její odpověď je tedy pěkně přímočará: sliby už nestačí.
Nejzajímavější jsou přirovnání, kterými si oba bolest vysvětlují. „No puedo pedir que el invierno perdone a un rosal“ [Nemůžu chtít, aby zima odpustila růžovému keři] znamená, že některé věci mají své hranice a následky. Stejně tak „No puedo pedir a los olmos que entreguen peras“ [Nemůžu chtít po jilmech, aby dávaly hrušky] říká, že od člověka nelze čekat něco, čeho není schopen. On přesto zkouší smlouvat: od pondělí do pátku nabízí svou lásku a žádá sobotu pro sebe, což působí skoro vtipně vedle jejího odmítnutí. Oslovení „negrita“ a „mi negra“ [černovlásko, moje černovlásko] jsou zde důvěrné přezdívky, ne popis hádky samotné. Nakonec zazní tvrdé „Yo ya no voy a llorar hoy por ti“ [Dnes už kvůli tobě plakat nebudu], takže jeho „tortura“ [mučení] není jen ztráta lásky, ale i bolest z toho, že už mu druhá osoba nevěří.