Parqués je méně běžné slovo označující kolumbijskou deskovou hru, která připomíná hru Člověče, nezlob se. Shakira v textu s nadsázkou přiznává: „Juego mal hasta el parqués“ („Špatně hraju dokonce i parkés“), což písni dodává hravý a překvapivě osobní detail.
Tuhle věc od kolumbijské zpěvačky Shakiry prostě musíš slyšet, už jen kvůli tomu, jak brutálně upřímně začíná. Místo vzletných metafor ti hned v prvních vteřinách vyklopí seznam svých vad: neumí vařit kafe (No sé preparar café), nerozumí fotbalu (no entiendo de fútbol), nenosí hodinky a dokonce přizná, že se v neděli nemyje (Ni me baño los domingos). Taky zmíní, že hraje mizerně i stolní hru parqués (Juego mal hasta el parqués) – což je tradiční kolumbijská deskovka podobná našemu Člověče, nezlob se. Je to vtipné, trochu absurdní, ale hlavně odzbrojující.
Všechno tohle sebeodhalování má ale hořký důvod. Celé to míří k jedinému bodu: i přes všechen tenhle chaos nikdo na jejího bývalého nemyslí tak jako ona. Refrén pak shrnuje ten hlavní balvan na srdci: Seguir amándote es inevitable (Milovat tě dál je nevyhnutelné). I když ví, že on už se nikdy nevrátí (No vas a volver), dny jí splývají jeden v druhý a zapomenout jednoduše nedokáže.