Не здамся без бою znamená "nevzdám se bez boje". Je to silná a odhodlaná fráze, která se v písni opakuje a zdůrazňuje neústupnost.
V kontextu písně tato fráze vyjadřuje neochotu vzdát se lásky nebo vztahu, i když je to těžké. Je to metafora pro boj o něco cenného, což z ní dělá velmi zapamatovatelnou a emotivní část textu.
„Без бою“ znamená „bez boje“ a celý text stojí na odporu k odloučení. Vypravěč si vyčítá, že se nedokázal včas zastavit: „Що ж це я, що ж це я не зумів зупинитися вчасно“ [Jak to, že jsem se nedokázal včas zastavit]. Druhého člověka prosí: „Пізно, не йди, не йди, від мене“ [Je pozdě, neodcházej ode mě]. Pak přichází skoro domácí, trochu omámený obraz: nalije víno sobě i jí, a ještě se ptá, jestli ho chce s medem. Je to přímé, zvláštní a trochu vtipně zoufalé gesto smíření.
Nejvýraznější je otázka „Хто ти є?“ [Kdo jsi?]. Tato žena mu „vzala život“, „vypila krev“ a její oči ho stále volají a vedou za ní. Text neříká, kdo přesně je ani co se mezi nimi stalo, zato ukazuje silnou přitažlivost, ze které se vypravěč nedokáže vymanit. Proto opakuje: „Я не здамся без бою“ [Nevzdám se bez boje]. Ani když bez ní smutní a venku „tak fouká“, nechce ustoupit. Rytmické „рап-вап па-ру рі-рап бай“ a závěrečné vokály nemají v textu doslovný význam, spíš drží píseň v pohybu, zatímco hlavní věta zůstává pevná: neodejdu bez zápasu.