Harvoille je partitiv plurálu od slova "harva", což znamená "málokdo" nebo "několik". V tomto kontextu se překládá jako "málokomu" nebo "pro hrstku vyvolených".
V písni se opakuje fráze "Joka harvoille luetaan" (která se čte málokomu). Znamená to, že příběh lásky, o kterém píseň vypráví, je tak výjimečný a intimní, že je určen jen pro ně, pro ty dva, a ne pro oči a uši ostatních lidí. Je to krásný způsob, jak zdůraznit exkluzivitu a hloubku jejich vztahu.
Pojďme se podívat na píseň „Ihmisten Edessä“ od Jenni Vartiainen! Je to taková hymna pro všechny, kteří se nebojí ukázat svou lásku světu, i když se na ně možná někdo dívá. Představ si to: ulice plné lidí, ale pro tebe a tvého partnera existuje jenom vy dva. Čekáš na nádraží, možná trochu pozdě, ale to nevadí, protože ten druhý je prostě „kaunis niin kuin aina“ [krásný jako vždycky].
Celá píseň je o tom, jak se držíte za ruce a procházíte se městem, „ihmisten edessä“ [před lidmi]. Je to o tom, že se nemusíte starat o to, co si myslí ostatní, protože „me ollaan yhdessä“ [jsme spolu]. Ti ostatní přece „ei tiedä mitään, ne ei kuulu tähän tarinaan“ [nevědí nic, nepatří do tohoto příběhu]. Je to příběh, který se vypráví jen málokomu, a to je na tom to krásné. Líbí se mi, jak se tu ukazuje síla lásky, která překoná i strach z temných ulic města, když jsi s tím správným člověkem.