Trenchtown je název chudinské čtvrti v Kingstonu na Jamajce, kde Bob Marley vyrůstal. Není to jen geografické místo, ale symbol jeho kořenů a inspirace.
V písni se zpívá o vzpomínkách na sezení v "government yard in Trenchtown", což odkazuje na společný dvůr, kde se lidé scházeli. Tato čtvrť je klíčová pro pochopení Marleyho hudby a poselství, protože formovala jeho pohled na svět a sociální spravedlnost.
Tuhle reggae klasiku od jamajského zpěváka Boba Marleyho možná znáš, ale spousta lidí špatně chápe její název. „No, woman, no cry“ totiž neznamená „žádná žena, žádný pláč“, ale v jamajském nářečí to říká: „Ne, ženo, neplač.“ Bob Marley v písni sedí se svou blízkou a vzpomíná na staré časy na dvoře státního sídliště v chudinské čtvrti Trenchtown: „Said I remember when we used to sit / In the government yard in Trenchtown“ (Říkám, že si pamatuju, jak jsme sedávali / Na vládním dvoře v Trenchtownu). Zmiňuje kamaráda Georgieho, který zapaloval oheň z polen, aby udržel teplo přes noc, i společné vaření levné kukuřičné kaše: „Then we would cook cornmeal porridge / Of which I'll share with you“ (Pak jsme vařili kukuřičnou kaši / O kterou se s tebou rozdělím).
Text míchá těžkou realitu se silnou nadějí. Bob Marley bez obalu přiznává, že na své životní cestě potkal pokrytce a přišel o dobré přátele: „Good friends we've had, good friends we've lost / Along the way“ (Měli jsme dobré přátele, dobré přátele jsme ztratili / Podél cesty). Nemá peníze na autobus ani auto, takže jeho nohy jsou jeho jediný povoz: „My feet is my only carriage / So I've got to push on through“ (Moje nohy jsou můj jediný vůz / Takže musím jít dál). Přesto ženu utěšuje, aby si osušila slzy, protože i když bude pryč, všechno nakonec dobře dopadne.