Взорву pochází ze slovesa взорвать (vzorvat), což znamená „vyhodit do vzduchu“ nebo „explodovat“. Je to silné a dramatické slovo, které se v písních často nevyskytuje.
Zemfira ho v této písni používá k vyjádření intenzity a hloubky své lásky, když zpívá: „Хочешь я взорву все звёзды, Что мешают спать“ (Chceš, abych vyhodila do vzduchu všechny hvězdy, které ti brání spát). Tato metafora ukazuje, že je ochotna udělat cokoliv, i ty nejextrémnější věci, pro milovanou osobu.
Zemfira v písni „Хочешь?“ („Chceš?“) mluví k někomu, kdo je zřejmě v ohrožení života. Prosí ho: „Пожалуйста, не умирай“ [Prosím, neumírej], protože bez něj by prý musela zemřít také. Zároveň říká, že on by šel rovnou do nebe, zatímco ona si tím jistá není. Její vlastní život je ale pevně spojený s ním: „Ты же видишь, я живу тобою“ [Vždyť vidíš, žiju tebou]. Lásky má podle svých slov tolik, že by stačila oběma.
Pak přichází řetěz nabídek, vždy s otázkou „Хочешь?“ [Chceš?]. Nabízí sladké pomeranče, dlouhé příběhy nahlas, plavbu po moři s plachtami i „novou hudbu“. Kvůli hluku, který jim nedá spát, dokonce žertem slibuje, že vyhodí do vzduchu hvězdy nebo zabije sousedy. Největší slib však přijde nakonec: „Хочешь солнце вместо лампы“ [Chceš slunce místo lampy] a „Хочешь я отдам все песни про тебя“ [Chceš, abych ti dala všechny písně o tobě]. Je to láska podaná jako nabídka úplně všeho, od pomerančů až po Alpy za oknem.