Naufragio doslova znamená "ztroskotání". Je to silné a dramatické slovo, které se v písních neslyší každý den.
ZAZ ho v této písni používá metaforicky, aby popsala pocit osamělosti a zoufalství, kdy se člověk cítí ztracený jako loď na moři. Zpívá o "vessel of glass", což evokuje křehkost a zranitelnost, a o tom, jak zprávy bojují, ale vlny je vracejí zpět, což symbolizuje marnost snahy o komunikaci a záchranu.
Písnička „Tous Les Cris Les S.O.S“ od ZAZ je plná silných obrazů a pocitů osamělosti. Představte si, že házíte prázdné láhve do moře a doufáte, že si někdo přečte vaše S.O.S. vzkazy psané vzduchem. Přesně tak se cítí vypravěč – jako by se snažil volat o pomoc, ale jeho slova se ztrácela. Je to, jako by kreslil poušť „inkoustem, který není vidět“ („à l'encre vide un désert“), což krásně vystihuje pocit, že se snažíte něco sdělit, ale nikdo to nevidí ani neslyší.
Text popisuje, jak se člověk snaží „držet života“ („je me raccroche la vie“) a opíjí se hlukem davu kolem sebe, který ho ale nechápe. Je těžké volat o pomoc, když je kolem tolik trápení a slzy dusí „výkřiky lásky“ („cris d'amour“). Všechny ty S.O.S. zprávy se ztrácejí ve vzduchu a ve vodě, ale zanechávají stopu, jejíž krásu tvoří pěna. Nakonec se ale tyto zprávy, uvězněné ve skleněných lahvích, vracejí zpět jako „hvězdné kameny na skalách“ („pierres d'étoiles sur les rochers“). Vypravěč sbírá střepy, skládá je dohromady a uvědomuje si, že proti minulosti se nic dělat nedá. Je čas změnit hrdiny v tomto světě, kde to nejlepší teprve přijde.