Oblio znamená „zapomnění“ nebo „zapomenutí“ a v italštině působí velmi poeticky a neobvykle. V písni se objevuje ve verši „Risalirai dal tuo oblio“, tedy „znovu se vynoříš ze svého zapomnění“, což vyjadřuje návrat k sobě a překonání pocitu ztracenosti.
„Zitti e buoni“ znamená něco jako „buďte zticha a hodní“ nebo „držte hubu a seďte klidně“. V písni je to ale drzý příkaz lidem, kteří mluví, aniž by věděli, o čem mluví. Vypravěč začíná mezi špinavými šaty, blátem a cigaretou mezi prsty. Přiznává, že své cestě věří, i když vede do kopce, a proto trénuje. Slangové „siga“ je zkráceně cigaretta, „fra’“ znamená něco jako „brácho“. Když zpívá „Fuori gli attori“ [herci ven], dělá z písně divadelní scénu a vyhazuje falešné diváky i jejich soudy.
Nejzajímavější je opakování „Sono fuori di testa, ma diverso da loro“ [Jsem šílený, ale jiný než oni]. „Fuori di testa“ doslova znamená „mimo hlavu“, tedy potrhlý nebo mimo normu, zatímco „diverso da loro“ zdůrazňuje vlastní odlišnost. Vypravěč se omlouvá matce, že bývá pořád venku, mluví o nocích strávených za dveřmi a slibuje, že tyto dveře teď vezme útokem. Objevují se také obrazy horolezce, větru a Ikara s voskovými křídly, který hledá výšku navzdory riziku pádu. Lidé kolem pořád mluví, jemu však „manca l’aria“ [chybí vzduch], a tak žádá někoho, aby ho odvedl tam, kde se udrží nad vodou. Je to hlučná, sebevědomá píseň o odmítnutí cizích soudů a o tom, že být jiný může být přesně důvod, proč pokračovat.