Glasögonormen je neobvyklé švédské složené slovo z glasögon („brýle“) a ormen („had“ nebo „červ“ podle obrazného použití). V písni označuje podivína či brýlatého šprta, který „odráží světlo“, takže působí jako výrazná a lehce posměšná přezdívka.
„Töntarna“ je píseň plná prudkého hněvu a zvláštní něhy mezi dvěma lidmi. Vypravěč opakuje „Häng dem högt“ [Pověste je vysoko] a „Jag kräver hämnd“ [Požaduji pomstu], takže obraz popravy působí jako přehnané, temné vyjádření touhy po odplatě. Slovo tönt ve švédštině znamená něco jako trouba, loser nebo společenský outsider. Proti těmto „töntům“ stojí vypravěč a jeho malá sestra, které říká, aby si lehla a spala: „Bara lägg dig ner och bida din tid“ [Jen si lehni a čekej na svou chvíli]. Věří jejímu plánu a slibuje, že správný okamžik teprve přijde.
Příběh se skládá z útržků bolesti a péče. Sestra se na večírcích rozpadala před hosty, zatímco ji vypravěč znovu skládal „bit för bit“ [kousek po kousku]. Sám se naučil čekat o samotě a pak ji bez podmínek vozil domů. Výraz „glasögonormen“ [brýlatý červ] je posměšná přezdívka pro podivína s brýlemi, ale v písni tento člověk zároveň odráží světlo a poskytuje pomoc. Nejzvláštnější obraz přichází na kole: ona se ho vzadu drží v křeči, pak tvrdě dopadne. Kent tu spojuje dětskou vzpomínku, ochranitelské pouto a hrozbu pomsty. Je to trochu přehnané, trochu absurdní a právě proto působí refrén tak silně.