Lieblingsmensch se doslovně překládá jako „oblíbený člověk“ nebo „milovaný člověk“. Je to složené slovo, které se v němčině často používá k označení někoho velmi blízkého a důležitého – nejlepšího přítele, partnera nebo člena rodiny, který je pro vás naprosto výjimečný.
V kontextu písně Namiky je to ústřední pojem, který vyjadřuje hlubokou vděčnost a lásku k osobě, která ji zná nejlépe, přijímá ji takovou, jaká je, a dělá její život lehčím a šťastnějším. Je to slovo plné tepla a náklonnosti, které dokonale vystihuje podstatu vztahu opěvovaného v textu.
Písnička "Lieblingsmensch" od Namiky je taková milá óda na toho jednoho výjimečného člověka v našem životě. Všichni ho máme, že jo? Je to ten, kdo nám rozumí, i když nic neřekneme, jak zpívá: "Auch wenn ich schweige, du weißt bescheid" [I když mlčím, víš, co se děje].
Líbí se mi, jak Namika popisuje, že s tímhle člověkem je i ta nejhorší situace snesitelná, nebo dokonce zábavná. Třeba když říká: "Selbst der Stau auf der A2 ist mit dir blitzschnell vorbei" [I zácpa na A2 je s tebou bleskově pryč] a "Und die Plörre von der Tanke schmeckt wie Kaffee auf Hawaii" [A břečka z pumpy chutná jako káva na Havaji]. To je prostě skvělé! S ním můžeme být sami sebou, snílci a blázni, a za to mu patří obrovské díky. Je to takový ten pocit, kdy víte, že jste našli někoho, kdo vás zná lépe než kdokoli jiný, a to je prostě krásné.