Infractoare znamená „zločinka“ nebo „přestupnice“. Je to neobvyklé a silné slovo, které se v milostných písních často nevyskytuje.
V kontextu písně ji zpěvák nazývá „infractoare ce-aș vrea să mă omoare“ (zločinka, která by mě chtěla zabít). Používá toto slovo metaforicky k vyjádření intenzivní, až nebezpečné přitažlivosti a vlivu, který na něj má, což z něj činí velmi poutavé a zapamatovatelné slovo.
V písni „Doar Noi“ moldavského interpreta Marka Stama je přitažlivost přirovnaná k nebezpečnému zločinu. Vypravěč oslovuje ženu jako „o infractoare“ [zločinkyně] a říká, že její úsměvy míří na jeho slabá místa „ca gloanțe“ [jako kulky]. Její dotek je pro něj „un drog puternic“ [silná droga] a přirovnání k Al Caponemu z ní dělá svůdnou, nebezpečnou postavu. Rozum ji odmítá, ale srdce chce jediné: „Să rămânem doar noi“ [Abychom zůstali jen my dva]. Právě v tom je kouzlo refrénu: šeptání a jemné polibky stojí proti všemu, co by mělo varovat.
Obraznost pak přitvrdí. On je Titanic na vlnách, ona „iceberg infernal“ [pekelný ledovec], takže oba podle něj míří ke známému konci. Vzpomínky s ní shoří, ale z popela v něm znovu povstane něco jako fénix. Přesto se jí nedokáže zbavit z hlavy. V závěru přizná závislost ještě přímočařeji: „Eu sunt o umbră, am nevoie de lumina ta“ [Jsem stín, potřebuji tvé světlo] a „Mirosul tău s-a îmbibat în pielea mea“ [Tvůj pach se vpil do mé kůže]. Nejbolestivější je, že ona to necítí stejně. Píseň tak balancuje mezi touhou po soukromém světě „jen nás dvou“ a vědomím, že tento svět možná existuje hlavně v jeho hlavě.