Мерехтить [merekhtyt] znamená „mihotá se“, „problikává“ nebo „třpytí se“. Je to poetické sloveso, které vytváří živý obraz neklidu, jenž se znovu objevuje v dětských očích: мерехтить тривога [merekhtyt tryvoha], tedy „mihotá se v nich úzkost“.
„Changes“ je píseň o tom, že počasí ani okolnosti člověk neporučí, ale může změnit vlastní srdce a jednat společně: „No we can't change the weather / But we can change our hearts“ [Nemůžeme změnit počasí, ale můžeme změnit svá srdce]. Obraz „striking the clock together“ [společně udeřit do hodin] zní jako výzva využít čas dřív, než se všechno rozpadne. I při pádu se dá znovu postavit, zasadit květiny do země a prosit bohy dobra i zla, aby vyslechli požadavek na prolomení kletby. „Threaded the needle“ [navléknout nit do jehly] tu působí jako obraz přesného, skoro nemožného úkolu, který zpěvák drží pevně ve svých rukou.
Ukrajinská část je mnohem ostřejší a přináší svobodu, bomby, obranu i miny. Mluví o svobodě jako o něčem lákavém, co by člověk chtěl doslova vypít a uchopit, ale zároveň se ptá, zda v ni lidé opravdu věří. Pak přichází zvláštní, hořce absurdní obraz: „Берем міни ми руками / Садимо на городі“ [Bereme miny do rukou, sázíme je na zahradě]. Zahrada a miny stojí vedle sebe, jako by se obyčejný život musel odehrávat přímo mezi válečnými hrozbami. Refrén se přesto vrací k lásce, víře a svobodě: „I guess I need to stay in love“ [Asi musím zůstat zamilovaný] a „Set me free“ [Osvoboď mě]. Na konci se v dětských očích znovu třpytí úzkost a opakuje se otázka, kdo ukáže cestu k Bohu. Právě proto působí jednoduché „la la la“ skoro jako společný dech mezi velmi konkrétními obrazy války, víry a naděje.