Вимолив pochází od slovesa "вимолити", což znamená "vyprosit si" nebo "vyžebrat si" něco, často od vyšší moci nebo Boha. Je to slovo s hlubokým duchovním a emocionálním nábojem.
V kontextu písně se opakovaně objevuje otázka "Kdo tě, milá, vymodlil?" a odpověď "Já jsem tě, milá, vymodlil". Zpěvák vyjadřuje, že si svou lásku doslova vyprosil, jako by ji získal zázrakem nebo velkým úsilím, což dává vztahu osudový a posvátný rozměr.
Písnička „ВИМОЛИВ (VYMOLYV)“ od Jerry Heil s MONATIKem a Evgenym Khmarou je jako poetický dialog o lásce, která se zdá být až zázračná. Texty se točí kolem myšlenky, že láska je něco, co si člověk „vyprosil“ nebo „vyvolal“ z nebes, skoro jako by byla božským darem.
Zpěvačka se ptá: „Хто тебе, мила, вимолив? Хто тебе з неба виманив?“ [Kdo tě, milá, vyprosil? Kdo tě z nebe vylákal?], což naznačuje úžas nad tím, jak se tato láska objevila. Je to pocit, že láska je tak silná, že dokonce „Взяло мене і випило“ [Vzalo mě a vypilo], což může znamenat, že je pohlcující a všeobjímající. Odpověď přichází v refrénu: „Я тебе, мила, вимолив, З Божого саду виламав“ [Já tě, milá, vyprosil, z Boží zahrady vylomil], což je tak krásné a silné prohlášení o tom, jak moc si tuto lásku přál. Je to o tom, jak se dva lidé najdou a obklopí se navzájem „крилами“ [křídly], s příslibem, že jim „не забракне сили нам, Поки шепочуть губи“ [nedojde síla, dokud šeptají rty]. Je to taková hluboká a trochu mystická píseň o osudové lásce!