Şinanay je turecký výraz, který nemá přímý překlad, ale funguje jako zvukomalebný refrén nebo výplňové slovo v písních, podobně jako české „tralala“ nebo „nanana“.
V kontextu této písně dodává refrénu hravý a chytlavý tón, i když samotné slovo nemá konkrétní význam. Je to zajímavý příklad toho, jak se v turecké hudbě používají zvuky a slabiky k vytvoření rytmu a nálady.
ENES 61 tu mluví přímo k lidem, kteří se mu vysmívají, a dává jim najevo, že ho tím nezastaví. Opakovaný refrén „Alay etmeyin alay“ [Nevysmívejte se, nevysmívejte] zní jako napomenutí, ale hned potom přichází provokativní „Alın size olay“ [Tak tady to máte, to je událost] a „Bekleyin için çay“ [Počkejte a dejte si čaj]. Čaj tu působí skoro komicky, jako kdyby měl posluchačům říct: posaďte se a sledujte, co teprve přijde. „Şinanay yavrum Şinanay“ [Šinanay, miláčku, šinanay] je hravý, zpěvný výkřik bez přesného věcného významu. Po něm přichází stručné „Hadi size bye bye“ [Tak zatím, pá], tedy jasné rozloučení s posměváčky.
V dalších verších je tón ostřejší. „Beni nefretiniz güçlendirir inan bak“ [Věř mi, vaše nenávist mě posiluje] říká, že odpor druhých používá jako palivo. Nevěří na snadný úspěch, protože „Sanma bu kadar kolay“ [Nemysli si, že je to tak snadné], a odmítá se vzdát cíle kvůli překážkám před sebou i za sebou: „Önüm arkam dolu engel pes etmem“ [Přede mnou i za mnou je plno překážek, nevzdám se]. Zároveň varuje před lidmi, kterým se nedá věřit: svět je podle něj plný lhářů a nízkých lidí. Výsledkem je drzá, sebejistá odpověď: smějte se, jak chcete, Enes se nenechá odradit a slibuje, že ještě ukáže, co dokáže.