Ghiacciai znamená „ledovce“. Je to poměrně neobvyklé slovo, které se v běžných italských písních často nevyskytuje, což ho činí zajímavým a zapamatovatelným.
V kontextu písně „Siamo dentro i ghiacciai“ (Jsme uvnitř ledovců) Annalisa používá toto slovo metaforicky k vyjádření pocitu chladu, odloučení nebo zamrznutí ve vztahu. Naznačuje, že se ocitli v situaci, kde emoce ztuhly, což dodává textu hloubku a dramatičnost.
Znáš ten pocit, kdy víš, že vztah spěje ke konci, ale ani jeden z vás nedokáže udělat definitivní tečku? Přesně o tom zpívá italská zpěvačka Annalisa v popové skladbě Dieci (Deset). Celý text je plný nepořádku, který po rozpadajícím se poutu zbývá: usínání na parkovišti, večeře v podobě vína v posteli a scény v bytě. Místo čistého řezu ale přichází známá past. Prohlašuje sice, že l'ultima volta è sacra (poslední setkání je posvátné), jenže hned vzápětí přiznává pravdu: serviranno ancora dieci ultime volte (bude potřeba ještě deset takových „posledních chvil“).
Annalisa se v textu vůbec nešetří a střídá zmatek s odhodláním. Zpívá non ho tempo, deciditi (nemám čas, rozhodni se), přitom ale sama přiznává, že je fuori da me (mimo sebe, v italštině skvělý obrat pro stav, kdy člověk jedná napůl šíleně a ztrácí hlavu). Do toho si objedná caffellatte corretto (bílou kávu „vylepšenou“ kapkou alkoholu, typicky grappou), což skvěle sedí k náladě upršené sobotní noci. Je to upřímný pohled na to, jak těžké je opustit někoho, s kým už sice dávno mrznete jako dentro i ghiacciai (uvnitř ledovců), ale přesto čekáte na další zprávu za hodinu.