Сто Часов (Sto Chasov) Lyrics in Czech by Юрий Лоза (Yurii Loza)
Червонец je zajímavé slovo, které se doslova překládá jako „desetirublovka“ nebo „zlatá mince“.
Ve starém Rusku to byla zlatá mince v hodnotě deseti rublů. V kontextu písně, kde se zpívá „Хоть за червонец, хоть за сто“ (Ať už za deset rublů, nebo za sto), se používá k vyjádření, že květiny nebylo možné sehnat za žádnou cenu, ani za malou, ani za velkou. Je to neobvyklé slovo, které dodává textu historický nádech a ukazuje na bezmocnost lyrického subjektu.
Píseň „Сто часов“ („Sto hodin“) je milostné setkání, které má od začátku jasný časový limit. Muž se vrací z dlouhé cesty a přiznává: „Я был так долго далеко“ [Byl jsem tak dlouho daleko]. Přiletěl za svou milovanou jen na sto hodin, takže jejich společný čas je vzácný a trochu naléhavý. Chce odložit špatné zprávy, nechat si sundat únavu z cesty a dnes v noci vůbec nespát. Je hezké, jak obyčejně jejich shledání působí: ona má připravit všechno, co je doma, na stůl, a on se k ní přitiskne tváří.
V textu je i lehký humor. Muž se omlouvá, že znovu nepřinesl květiny, protože půl dne strávil ve vzduchu a „в небе взять их просто негде“ [v nebi se prostě nedají sehnat]. Dokonce dodá, že by je nekoupil „хоть за червонец, хоть за сто“ [ani za deset, ani za sto], přičemž červoněc je starší označení pro desetirublovou bankovku. Ona mezitím zhubla a vypadá mladší, on ji proto miluje ještě víc. Jenže po těchto sto hodinách ho čeká další dlouhá cesta a ji dlouhé čekání. „Тебя венок из ожиданий / На всю оставшуюся жизнь“ [Tobě věnec z čekání na celý zbytek života] je krásný, ale také dost hořký obraz: jejich vztah stojí na krátkých návratech a na její víře, že se zase vrátí.
