Plantés pochází ze slovesa se planter, které v hovorové francouzštině neznamená „být zasazený“, ale „udělat chybu“, „selhat“ nebo „pohořet“. V písni věta « on s’est tous plantés » říká, že každý z nás někdy udělal chybu, což dává slovu zajímavý obrazný význam a připomíná, že je možné se znovu zvednout.
V písni „Ça Va Ça Vient“ se Vitaa a Slimane obracejí na člověka, který se cítí sám i uprostřed davu, už mu nic nedokáže zasáhnout srdce a po mnoha zklamáních začal považovat bolest za normální. Opakovaně se ptají: „Dis-le-moi si tu te sens seul“ [Řekni mi, jestli se cítíš sám] a „Dis-le-moi si ça fait trop mal“ [Řekni mi, jestli to příliš bolí]. Není to kázání ani laciné „všechno bude dobré“. Spíš připomínka, že každý někdy „s’est planté“ [udělal chybu, doslova se „sekl“] a každý se musel znovu „se relever“ [zvednout, vzchopit].
Refrén používá běžné rčení „ça va, ça vient“ [jednou je dobře, jednou špatně, všechno se mění]. „Ça tient à rien“ znamená, že někdy stačí opravdu málo, aby se situace obrátila, zatímco „au fond tout va bien“ [v hloubi duše je všechno v pořádku] zní jako opatrná naděje, ne jako popření problémů. Závěr je schválně rozporuplný a trochu vtipný: „On n’est pas bien là, alors… qu’est-ce qu’on est bien“ [Není nám dobře, tak co je nám vlastně dobře]. Je v něm únava, povzbuzení i rozhodnutí zůstat spolu, i když se život právě houpe ze strany na stranu.