Prinsessoja Ja Astronautteja Lyrics in Czech by Sanni

Astronautteja je plurál slova "astronautti", což znamená "astronaut". Je to zajímavé a neobvyklé slovo, které se v písních často nevyskytuje.

V kontextu písně "Prinsessoja Ja Astronautteja" (Princezny a Astronauti) symbolizuje dětské sny a ambice. Sanni zpívá o tom, jak se z nich měly stát princezny a astronauti, ale realita je jiná, což dodává slovu nostalgický a hořkosladký nádech.

Sanni v písni „Prinsessoja Ja Astronautteja“ („Princezny a astronauti“) staví vedle sebe dětské sny a dospělou únavu. Z princezen a astronautů se měly stát velké postavy s velkou budoucností, jenže místo toho je tu „mekko riekaleina, laskuhumalassa“ [šaty roztrhané, v kocovinové opilosti]. Úvod je plný lesku, peněz a prázdných řečí: hodinky jsou vystavené, tenisky se blýskají, přibývají nuly a nikdo si není jistý, co je ještě skutečné. Slovo bisse je hovorově pivo. Otázka „Kuka täällä oikeesti tekee mitään?“ [Kdo tady vlastně něco opravdu dělá?] zní jako otrávená poznámka k životu, kde se hodně mluví a málo koná.

Nejvíc mě baví, jak píseň bez okolků shazuje romantické představy. Láska se hledá „kuin morsian mekkoa“ [jako nevěsta šaty], jednou se použije a pak se uloží do skříně. Zároveň ale přichází prosba: „Ota mut syliin, pitele, mut älä omista“ [Vezmi mě do náruče, drž mě, ale nevlastni mě]. Vzpomínka na léto 1996, odřená kolena a matku, která po pláči fouká na náplast, je něžná a konkrétní. Po opakované otázce „Kuka puhaltaa nyt?“ [Kdo teď fouká?] zůstává dospělý člověk bez někoho, kdo by mu jednoduše pomohl. Čas mezitím hýbe ručičkami, tělo stárne a místo palačinek se počítají kalorie. Pohádka tedy nekončí v „onnellu“, tedy ve šťastné zemi, ale v roztrhaných šatech a hledání něhy, která neznamená vlastnictví.