Viima znamená 'pronikavý vítr' nebo 'chladný poryv větru'. Není to jen obyčejný vítr, ale takový, který je studený a nepříjemný, často spojený s podzimním nebo zimním počasím.
V textu písně se zpívá: "Marraskuun viima vasten puhaltaa" (Listopadový pronikavý vítr fouká proti). Toto slovo skvěle vystihuje chladnou a melancholickou atmosféru písně, která vypráví o konci vztahu a pocitu prázdnoty.
Znáš ten divný moment, kdy potkáš bývalého partnera, tvář má stejnou, ale hlas zní cize? Finská popová zpěvačka Sanni o tomhle přesně zpívá: „Katselen sua, sä näytät samalta / Mutta äänessäs on jotain uutta“ (Dívám se na tebe, vypadáš stejně / Ale v tvém hlase je něco nového). Celá píseň stojí na tvrdé realitě rozchodu, kdy si člověk musí nahlas přiznat: „Me ei olla enää me“ (Už nejsme my). Žádné velké drama, jen chladná fakta. Vánoční dárky už se kupují pro někoho jiného („Ostetaan joululahjat jollekkin toiselle“) a společné rituály skončily.
Sanni skvěle vystihuje atmosféru mrazivého listopadu v Helsinkách, kde fičí vítr a v ulicích lítá nepořádek: „Marraskuun viima vasten puhaltaa / Helsingin kadut tulvii roskaa“ (Listopadový vichr vane do tváře / Ulice Helsinek zaplavují odpadky). A nejlepší, až mrazivě upřímný detail? Vidí, že mrzne, ale bundu jí nenabídne („Mulla on kylmä sen kyllä huomaat / Mutta et tarjoo sun takkia“). Může ji sice doprovodit domů, ale dovnitř už nesmí. Jak Sanni věcně poznamená, rány se jejich rozrýpáváním nezahojí, takže je čas se otočit a jít.