Chitarele je rumunský výraz pro „kytary“. Je to zajímavé slovo, protože je ústředním motivem celé písně a objevuje se hned v názvu „De Ce Plâng Chitarele“ (Proč pláčou kytary).
V kontextu písně kytary pláčou kvůli vzpomínkám a ztracené lásce. Je to metafora pro smutek a stesk, které se proplétají celou melodií a textem. Toto slovo okamžitě evokuje melancholickou atmosféru a láká k prozkoumání příběhu, který se za ním skrývá.
„De Ce Plâng Chitarele“ znamená „Proč pláčou kytary“. O-Zone, skupina z Moldavska, tu používá kytaru jako hlas člověka, kterému chybí láska. „Ştii de ce plâng chitarele?“ [Víš, proč pláčou kytary?] Odpověď je trochu krásná a trochu přehnaná: „Le-au rănit amintirile“ [Zranily je vzpomínky]. Hudební nástroje tedy netruchlí kvůli prasklým strunám, ale kvůli minulosti. Vypravěč prosí svou lásku, aby jim řekla, že to, co mezi nimi bylo, se neztratilo: „Ce-a fost nu s-a pierdut“ [Co bylo, to se neztratilo].
Mezitím jde po ulici kolem dívek, které se na něj dívají a volají za ním, protože mu jeho milovaná neodpovídá na SMS. To je na celé písni hezky obyčejný detail: velká noční bolest se potká s velmi konkrétním problémem, totiž s tichem v telefonu. Bez ní je noc „amară“ [hořká], ulice jsou plné lásky, ale ona volá někoho jiného. A tak „Plânge chitara mea“ [Pláče moje kytara]. Dokonce i ráno, kdy vycházející slunce a zpívající ptáci obvykle slibují nový začátek, ptáci zpívají o jeho bolesti. Píseň se vrací ke stejné prosbě, jako když se člověk pořád dívá na displej a doufá v jednu zprávu.