Frontera znamená "hranice". Je to slovo, které se v písních často objevuje v metaforickém smyslu, ale v této písni má velmi konkrétní a silný význam.
Manu Chao zde zpívá o větru, hladu a lidech, kteří přicházejí a odcházejí přes hranice, což odráží témata migrace a lidského osudu. Slovo frontera tak získává hluboký sociální a politický rozměr, který je pro Manu Chao typický.
Manu Chao, francouzsko-španělský umělec, tu skládá krátké a neklidné obrazy kolem hranice a silnice. „El viento viene, el viento se va“ [Vítr přichází, vítr odchází] se vrací jako refrén bez jasného důvodu, stejně jako lidé, kteří putují „por la frontera“ [přes hranici]. Pak přichází hlad a člověk odchází: „El hambre viene, el hombre se va“ [Hlad přichází, člověk odchází]. Podobnost slov hambre a hombre zní skoro jako slovní hříčka, ale její význam je tvrdý. Otázka „¿Cuándo volverá?“ [Kdy se vrátí?] zůstává viset ve vzduchu.
Ve druhé části se všechno ještě zostří: „La muerte viene, la suerte se va“ [Smrt přichází, štěstí odchází]. Vítr, hlad, člověk, smrt a štěstí se pohybují po stejné cestě, zatímco návrat stále není jistý. „Ruta Babylon“ [babylonská cesta] působí jako název tohoto putování, ale text nevysvětluje, kam přesně vede. Právě v tom je síla písně: jednoduchá španělská slova se opakují jako kroky po silnici a z hranice dělají místo, kde se osud mění bez vysvětlení.