Estremecer znamená „rozechvět“ nebo „způsobit zachvění“. V písni výraz „mi sangre me hace estremecer“ vyjadřuje, že láska a silné emoce mu doslova rozproudí krev a způsobí, že se celý zachvěje.
„Cómo Te Voy A Olvidar“ znamená „Jak na tebe mám zapomenout?“ a píseň tuhle otázku opakuje skoro jako povzdech, na který neexistuje rozumná odpověď. Vypravěč chce znovu vidět oči milované osoby a políbit její „červené rty“: „Quiero que me vuelvan a mirar tus ojos“ [Chci, aby se na mě znovu podívaly tvoje oči]. Zapomenout nejde, protože mu ji připomíná úplně všechno: růže, každý nádech, modlitba i polibek na kříž. Je to krásně přehnané a právě proto působivé. V jeho světě není vzpomínka někde vzadu v hlavě, ale doslova všude kolem něj.
Nejvýraznější obraz přijde ve slovech „Si te clavaste aquí en mi corazón“ [Když ses mi zabodla tady do srdce]. Láska je v něm jako něco pevně zapíchnutého, co nejde vytáhnout, a pokračuje ještě dál: „Tu sangre corre por mis venas“ [Tvoje krev mi proudí žilami]. Vypravěč tedy neříká jen, že mu druhý člověk chybí. Tvrdí, že se stal součástí jeho těla, duše i každodenního dýchání. Los Ángeles Azules z Mexika z této jednoduché otázky dělají zpívanou prosbu o návrat: Jak zapomenout na někoho, kdo je v každé růži, každém nádechu a dokonce i v každé modlitbě?