Escuridão znamená „temnota“ nebo „tma“ a působí poetičtěji než běžné portugalské escuro. V písni zpěvák říká, že objímá temnotu, která se pro něj stala domovem, takže slovo vyjadřuje přijetí vlastních strachů a vnitřních démonů.
V písni Monstros („Příšery“) Jão zpívá o strachu, samotě a hledání vlastního místa. Začíná velmi tělesně: „Sinto um nó na minha garganta“ [Cítím knedlík v krku] a hlas se mu při mluvení třese. Příšery pod postelí mu brání spát, ale nejsou jen dětským strašidlem. Mluví také o dlouhém pocitu osamění, který trvá „desde criança“ [od dětství], dokonce i mezi lidmi. Svoboda, po které vždy toužil, ho podle něj zároveň připravila o společnost. To je pěkně hořký paradox.
Pak se obraz změní: má „fogo no olhar“ [oheň v očích], bosý vyráží hledat své místo, objímá temnotu, která pro něj byla domovem, a běží s vlky kolem ohně. Své příšery už neskrývá. Dívá se jim přímo do očí a říká: „Sei que eu tenho os meus monstros, mas continuo a caminhar“ [Vím, že mám své příšery, ale dál kráčím]. Lidé ho považovali za blázna, protože chtěl být něčím víc, a on jim chce ukázat, čeho je schopen chlapec z vnitrozemí. Na konci se obrací ke svému mladšímu já: bolest bude nutná pro to, kým se teprve stane. Příšery tedy nezmizí, ale už mu neurčují směr.