Ubriaca znamená „opilá“. Je to zajímavé slovo, protože se nejedná o každodenní výraz a okamžitě vyvolává představu určité atmosféry.
V kontextu písně „Cabana“ Irama zpívá: „Ubriaca, mi sorridi appena“ (Opilá, sotva se na mě usměješ). Toto slovo udává tón celé písni, která se odehrává v noci plné tance, vášně a možná i trochu ztracené kontroly, což z něj činí velmi lákavý a ústřední prvek textu.
„Cabana“ od italského zpěváka Irama se odehrává během nočního večírku, kde se flirt míchá s alkoholem, kouřem a tancem mezi ostatními lidmi. Vypravěč sleduje ženu, která se na něj sotva usměje a schovává se za cigaretový kouř. Přesto ví, že se na něj dívá. Když zpívá „Balliamo tra la gente“ [Tančíme mezi lidmi], okolní svět se zpomalí a hluk se na chvíli zastaví. Je to ten zvláštní okamžik, kdy se dva lidé soustředí jen na sebe, i když kolem pořád probíhá večírek.
Slovo „cabana“ se v textu vrací jako tajemné místo nebo obraz jejich nočního setkání: je „v jejích očích“, během svlékání i v jeho vzpomínkách po celou noc. Text přitom zůstává záměrně útržkovitý a smyslný. „Ti prendo le mani / Mi prendi le mani“ [Beru tě za ruce / Bereš mě za ruce] naznačuje vzájemnou přitažlivost, ale zároveň zazní, že se mu dívka úplně nedůvěřuje. Vypravěč ji následuje krok za krokem a ví, že se možná nevrátí. Právě tahle směs tance, nejistoty a krátkého intenzivního spojení dává refrénu „cabana“ jeho zvláštní, trochu záhadnou příchuť.