Antan znamená „dávný“ nebo „minulý“. Je to poměrně vzácné a poetické slovo, které se v běžné francouzštině už tolik nepoužívá, ale dodává textu nádech starobylosti a nostalgie.
V písni Indila zpívá o muži, který čeká „devant cette photo d'antan“ (před touto dávnou fotografií). Slovo „antan“ zde zdůrazňuje, že fotografie zachycuje vzpomínku na minulost, na ztracenou lásku, a podtrhuje tak melancholický a romantický tón písně.
Francouzská zpěvačka Indila v téhle popové baladě vypráví o muži, který uvízl v čase a vzpomínkách. Stojí s růží v ruce před starou fotografií („Une rose à la main“ [S růží v ruce], „Devant cette photo d'antan“ [Před tou starou fotkou]) a odmítá uvěřit, že jeho láska je pryč. Lidé v okolí si možná myslí, že ztratil rozum, ale text ho brání: „Il n'est pas fou, il l'aime c'est tout“ (Není blázen, prostě ji jen miluje). Celý svět kolem něj ztrácí smysl a on jen čeká v přístavu („sur le port“), ochotný dát i svůj poslední dech („mon dernier souffle de vie“).
Písnička je plná velkých, až dramatických gest a lítosti ze zkaženého vztahu („J'ai été trop bête“ [Byl/a jsem tak hloupý/hloupá]). Zároveň přináší hezkou myšlenku o tom, jak i malá naděje dokáže změnit svět: „Une bougie peut illuminer la nuit“ (Jedna svíčka může osvětlit noc) a „L'amour fait d'un fou un roi“ (Láska dělá z blázna krále). Při poslechu se zaměř na to, jak se v textu mísí smutek ze samoty s neochvějnou oddaností, která odmítá vzdát svůj vlastní milostný příběh.