Baladin znamená 'potulný zpěvák' nebo 'kejklíř'. Je to starší, poetické slovo, které se v běžné francouzštině už tak často nepoužívá, což ho činí zajímavým a jedinečným.
V kontextu písně Garou zpívá o svých "ideách de baladin" (nápadech potulného zpěváka). To naznačuje jeho uměleckou, možná trochu nespoutanou a romantickou povahu, která se toulá a hledá inspiraci, podobně jako středověký trubadúr. Je to slovo, které dodává textu hloubku a nádech starých časů.
„À toi“ znamená „Tobě“ a píseň zní jako milostný přípitek. Vypravěč oslovuje ženu a připíjí na její krásu, na něžná slova, která jsou někdy trochu umělá, i na „la petite fille que tu étais“ [holčičku, kterou jsi bývala]. Bere ji celou, s minulostí, lítostí i dávnými „princes charmants“ [princi z pohádek, tedy bývalými ideálními milenci]. Zároveň přiznává vlastní nedokonalosti: svou zlost, mlčení, občasné zrady i „les défauts que je t'ai cachés“ [chyby, které jsem ti zatajil]. Je to něžné, ale také překvapivě upřímné. Láska tu není naleštěná pohádka, spíš vztah mezi dvěma lidmi, kteří znají své slabosti a přesto si připíjejí na společný život.
Refrén rozšiřuje přípitek od „à toi“ [tobě] přes „à moi“ [mně] až k „à nous“ [nám]. Patří do něj jejich noci a dny, vzpomínky, které teprve vytvoří, naděje i iluze a také dítě, „qui sera à la fois toi et moi“ [které bude zároveň tebou i mnou]. Trochu vtipná je věta o „cette vieille terre qui s'en fout“ [téhle staré zemi, které je to jedno]: milenci si připíjejí na celý svět, i když svět jejich soukromému štěstí nevěnuje pozornost. Garou, kanadský zpěvák, tu zpívá francouzský text jako velké „na zdraví“ lásce, minulosti, budoucnosti i všem zamilovaným, kteří jsou „comme nous“ [jako my].