Заповедная Песня (Zapovednaya Pesnya) Lyrics in Czech by Борис Гребенщиков (Boris Grebenshchikov)

Лицедей (litsedey) se překládá jako 'komediant' nebo 'herec', ale má starší, archaičtější nádech než běžné slovo pro herce (актёр).

V kontextu písně Boris Grebenščikov zpívá: "И никто мне не скажет, что я лицедей" (A nikdo mi neřekne, že jsem komediant/herec). Zde to naznačuje touhu po autenticitě a svobodě od společenských rolí a očekávání. Je to zajímavé slovo, které dodává textu hloubku a poetiku.

Tahle píseň si představuje svobodu jako podivný, něžný útěk z běžného světa. Vypravěč prosí přírodu o „стакан молока“ [sklenici mléka] od „загадочных звезд“ [tajemných hvězd] a chce se stát prostým „как река“ [jako řeka]. Venkov si zařídí po svém: postaví „большую кровать“ [velkou postel], pozve do ní všechny koně a jako šedovlasý muž s vousy bude běhat s píšťalou. Je to legrační obraz, ale také odmítnutí role herce. Nechce, aby mu někdo říkal, že je „лицедей“ [pokrytec nebo člověk, který hraje roli].

Nejodvážnější je představa smrti jako návštěvy, která si přijde lehnout vedle něj. Smrt mlčí, řekne jen „еще“ [ještě] a znovu a znovu se vrací, zatímco vypravěč odpoví radostným „ура!“ [hurá!]. Na konci prosí anděly, aby mu jeho podivnost nevyčítali a „не крутите мне хвост“ [nekruťte mi ocas], což je schválně absurdní obraz. Podle něj někdo musí pochopit krásu do hloubky, „от Москвы до загадочных звезд“ [od Moskvy až k tajemným hvězdám]. Píseň tak míchá venkovskou jednoduchost, nesmyslný humor a velikou otázku, jak žít i zemřít bez předstírání.