Lichterloh znamená „v plamenech“ nebo „planoucí jasným plamenem“. Je to silné a obrazné slovo, které se v běžné mluvě často nevyskytuje.
V kontextu písně „Santiano“ se toto slovo používá k popisu hlubokých emocí. Fráze „mein Seemannsherz brennt lichterloh“ (mé námořnické srdce hoří v plamenech) vyjadřuje intenzivní vášeň a touhu, ať už jde o lásku, dobrodružství nebo svobodu moře. Je to velmi poetický způsob, jak vyjádřit silné vnitřní pocity.
Píseň „Santiano“ je námořnická výprava, která začíná těžkým loučením. Námořník říká své dívce „Der Abschied fällt schwer, sag mein Mädchen ade“ [Loučení je těžké, řekni, má dívko, sbohem], ale hned nato velí „Leinen los, volle Fahrt“ [Odvázat lana, plnou rychlostí]. Slané slzy přirovnává k moři, zatímco jeho srdce hoří touhou vyplout. Opakovaný pokyn „Segel hoch“ [Napnout plachty] a jméno Santiano zní jako společný pokřik posádky. Směr je jasný: rovně za voláním moře, do večerního rudého světla.
Nejhezčí na písni je svoboda bez pevného domova. Námořník nepotřebuje dům ani peníze, protože „Unser Schloss ist die ganze Welt“ [Naším zámkem je celý svět] a „Unsere Decke ist das Himmelszelt“ [Naší přikrývkou je nebeská klenba]. Měsíc, vítr, plachty a moře jsou jeho domovem. Je to trochu romantické a trochu drzé: loučení bolí, ale mořské srdce má přednost. Německé námořnické výrazy jako „Leinen los“ a „volle Fahrt“ dávají textu jednoduchý rytmus, který přímo vybízí k volání spolu s posádkou.