Босою znamená "bosá" nebo "naboso". Je to zajímavé slovo, protože evokuje pocit svobody, přirozenosti a intimity.
V kontextu písně zpěvák sní o tom, že si vezme svou milovanou s sebou, kde ho bude "босою ти по росі" (bosá po rose) vítat. Tato představa je velmi poetická a vytváří silný obraz romantiky a blízkosti s přírodou, což je v písni jedinečné.
Pamatujete si na ty večery, kdy jste se s někým procházeli a cítili, že jste nikdy nepotkali nikoho takového? Přesně o tom je píseň „Вітер (Viter)“ od Parfeniuka. Je to taková vzpomínka na krásné chvíle, kdy jste s někým šli v dešti a snili o budoucnosti. Zpěvák si představuje, jak jednou svou milou vezme s sebou někam, kde ho bude vítat bosá v rose a „у всій красі“ [v celé kráse].
Ale pak se to zlomí. Najednou je tu pocit, že se něco pokazilo. „Я тобі пишу не відповідаєш, Я тобі дзвоню не відповідаєш“ [Píšu ti, neodpovídáš, Volám ti, neodpovídáš]. A pak přijde ta bolestná otázka: „А чому все так?“ [A proč je všechno takhle?]. Zpěvák se cítí, jako by ho to dohnalo k šílenství – „З розуму звела“ [Přivedla mě k šílenství]. A nakonec je tu jen vítr, který „все поламав“ [všechno zničil]. Ale jen vítr ví, proč se to stalo. Je to takový ten pocit, kdy se snažíte zapomenout, ale vzpomínky se vracejí, když zavřete oči. I když mu všichni radí, ví, že se musí spolehnout sám na sebe. Je to smutná, ale krásná píseň o ztracené lásce a tom, jak se s tím vyrovnat.