Morgenglanz doslova znamená „ranní záře“ nebo „ranní lesk“. Je to poetické slovo, které se v běžné konverzaci nebo v každé písni často nevyskytuje.
V kontextu písně „Gäa“ toto slovo evokuje krásný a klidný obraz úsvitu, kdy se příroda probouzí. Odkazuje na jemné, třpytivé světlo, které se objevuje s východem slunce, a dokonale vystihuje úctu k přírodě a Zemi (Gäa), která je ústředním tématem písně.
„Gäa“ od německé zpěvačky Oonagh je píseň o Zemi jako živé bytosti, která je zároveň kolem nás i uvnitř nás. Začíná ranním světlem, rosou a listy: „Morgenglanz, von Tau bedeckt“ [ranní záře pokrytá rosou]. Gäa žije „in Fels und Wald“ [ve skále a v lese], chrání svět a dává Zemi její podobu. V německém refrénu zaznívá přímé spojení: „Du bist in uns, wir sind in dir“ [ty jsi v nás, my jsme v tobě]. Je to jednoduchá, krásná myšlenka: člověk není od přírody oddělený.
Píseň pak zve k naslouchání větru a noci. „Mit jedem Wort schenke Gäa dir Kraft“ [každým slovem ti Gäa dává sílu] a „Ihr Atem trägt deine Seele hinauf“ [její dech nese tvou duši vzhůru]. Opakované jméno Gäa působí jako zaklínadlo, zatímco další části jsou zpívané v elfsky znějícím jazyce. Na konci se obraz vrací k srdci a pulzu: „Spür ihr Herz, es schlägt in uns“ [vnímej její srdce, bije v nás]. Oonagh tak z přírodních obrazů staví klidnou, téměř mytickou píseň o dechu Země, který podle textu nese život až „ans Ende der Zeit“ [do konce času].