M'effaçant pochází ze slovesa s'effacer, což znamená 'vytratit se', 'zmizet' nebo 'stáhnout se do pozadí'. Není to úplně běžné slovo, což ho činí zajímavým.
V kontextu písně MIKA zpívá: "Je vis souvent en m'effaçant" (Často žiju tak, že se vytrácím). Vyjadřuje tím pocit, že se často cítí neviditelný nebo že se snaží splynout s davem, což je silný a dojemný obraz, který rezonuje s tématem hledání vlastní identity v písni.
Písnička „Jane Birkin“ od MIKY je taková upřímná zpověď o tom, jak se někdy cítíme nepatřičně a toužíme po svobodě. Zpěvák se svěřuje, že je „Parfois beaucoup trop grand / Parfois beaucoup trop petit“ [Někdy příliš velký / Někdy příliš malý] a že se často „en m'effaçant“ [vytrácí]. Cítí se nesvůj ve svých „blue jeans“ [džínech] a přiznává, že „Je sais pas faire moi“ [Nevím, jak na to], když jde o to žít svobodně.
Celou dobu ale sní o lásce „à la Birkin“ [jako Birkinová] a touží po tom, aby se mohl konečně říct „j'm'en fous“ [je mi to jedno] a žít svůj sen. Je to taková hymna pro všechny, kteří se někdy cítí pod tlakem pohledů ostatních – „Tous ces regards qui m'assassinent“ [Všechny ty pohledy, které mě zabíjejí] – a bojí se vystoupit z komfortní zóny, jako by se bál „sortir de la piscine“ [vylézt z bazénu]. Ale v noci se mění v „un enfant qui danse“ [tančící dítě] a „un homme qui s'oublie“ [muže, který zapomíná], což je tak osvobozující!