Éternel znamená „věčný“ nebo „nekonečný“. Je to silné slovo, které se v písních často nevyskytuje a dodává textu hloubku.
V kontextu písně „J't'emmène Au Vent“ se toto slovo používá k popisu lásky: „Notre amour est éternel“ (Naše láska je věčná). Zdůrazňuje trvalost a nekonečnost citu, což z něj činí velmi romantické a zapamatovatelné vyjádření.
„J’t’emmène au vent“ znamená zhruba „vezmu tě do větru“. Vypravěč zve druhého člověka, aby spolu vystoupili „au-dessus des gens“ [nad lidi], jako by se na chvíli vzdálili od davu a běžných starostí. Zároveň ale nejde jen o romantický výlet: opakovaně prosí, aby si druhý pamatoval, že jejich láska je „éternel“ [věčná] a „pas artificiel“ [neumělá, opravdová]. To opakování působí skoro naléhavě, jako když někoho přesvědčujete, aby nezapomněl na něco, čemu sami velmi věříte.
Nejzajímavější je, že vypravěč nechce být jediný, kdo se snaží. „Que tu sois là de temps en temps“ [abys tu občas byl/a] zní jako prosba o přítomnost a „que tu prennes parfois le devant“ [abys někdy převzal/a iniciativu] žádá druhého, aby udělal první krok. Hovorové „j’t’emmène“ je zkrácené „je t’emmène“ a „que tu te ramènes devant“ tu neznamená doslova něco někam přinést, ale spíš „ukaž se, přijď sem, postav se přede mě“. Louise Attaque tak v jednoduchých, záměrně opakovaných větách staví vedle sebe vzletný obraz letu nad davem a docela pozemskou potřebu, aby se druhý člověk ozýval častěji.