Jineteando pochází ze slovesa jinetear, tedy „jezdit na koni“, a v písni popisuje hrdinu, který projíždí na koni po horské krajině. Je to obrazné a méně běžné slovo, které evokuje svobodu, dobrodružství a mexickou kovbojskou tradici.
V této písni se vypravěč představuje jako sebevědomý a trochu vychloubačný muž: „Soy un hombre muy honrado“ [Jsem velmi čestný muž], kterému prý nechybí ženy, peníze ani láska. Na koni projíždí pohořím, zatímco mu hvězdy a měsíc ukazují směr. Je to obraz svobodného jezdce, který se vydává cestou podle noční oblohy, ne podle mapy.
Jeho radosti jsou úplně konkrétní: kytara, zpěv a mariachi, který ho doprovází, když zpívá svůj son, tedy tradiční mexickou píseň nebo hudební styl. Nechybí ani přípitek. „Aguardiente es lo mejor“ [Pálenka je nejlepší] a bílá tequila se solí mu podle textu chutná ještě víc. Opakované „Ay, mi amor, ay mi morena de mi corazón“ [Ach, má lásko, ach, má tmavovlásko z mého srdce] vrací píseň k ženě, kterou oslovuje jako svou morenu. Mezi koněm, kytarou, tequilou a zamilovaným pokřikem vzniká okamžik plný sebejistoty a chuti užívat si života. Píseň Los Lobos s Antoniem Banderasem vyniká právě tímto přímočarým vypravěčem, který svou píseň žije nahlas.