Colivie znamená 'klec'. Je to zajímavé slovo, protože se v písních často nevyskytuje a má silný metaforický význam.
V kontextu písně zpěvačka říká, že ji začalo bavit něco 'po kleci' (după colivie). To naznačuje, že se cítila uvězněná nebo omezovaná, možná společenskými normami nebo očekáváními, a nyní, když se z této 'klece' vymanila, si začíná užívat svobody a života.
„La Nunta Asta“ od moldavské zpěvačky Lie Taburcean je veselá svatební vzpoura jedné mladé dívky. Na začátku se drží pravidel: „Eu îs fată tinerică, tre’ să fiu cuminte“ [Jsem mladá dívka, musím být hodná]. Rodiče i kněz jí říkají, že se má stydět a že je venku zima, takže má zůstat stranou. Jenže ona se oblékla do krásných šatů a odmítá celý den pracovat a sedět „la colţ de masă“ [v rohu stolu]. To je její chvíle: když už tolik pomáhala od rána, chce si aspoň jednou v životě pořádně zatančit.
Nejlepší na písni je její drzá přímočarost. Na svatbě hraje svatební hudba, všichni mluví a nikdo neposlouchá, takže hrdinka se rozhodne poslouchat hlavně svou duši. „De ce să stau de-o parte când sufletu-mi dansează“ [Proč bych měla stát stranou, když moje duše tančí?] A když někdo něco namítá, je jí to jedno. Dokonce ochutná trochu „rachiu“, tedy domácí pálenky. Rumunské „îs“ je hovorové „jsem“ a „tre’“ zkrácené „musím“ nebo „mám“; právě taková běžná mluva dává textu přirozený, rozpustilý tón. Refrén se vrací znovu a znovu jako taneční výzva: dnes večer se u stolu sedět nebude.