Fardeaux znamená „břemena“ nebo „tíhy“, a to nejen doslova, ale i obrazně jako těžké životní zkušenosti a starosti. V písni Anita vypráví o své minulosti a o svých břemenech, která se postupně učí sdílet, což tomuto neobvyklému slovu dodává silný emocionální význam.
Zpěvačka tu vypráví o Anitě, dívce, která přijela „z jiného koutu světa“. Hned první verše říkají, co jí chybělo: „Elle parlait pas le français“ (Nemluvila francouzsky) a „Elle avait pas les codes“ (Neznala zdejší zvyky). Bydlí „entre quatre murs“ (mezi čtyřmi zdmi), má málo a na výběr skoro nic.
Jenže Anita umí jednu věc dokonale: tančit. Refrén se pořád točí kolem slova „danser“ (tančit) a zpěvačka přiznává „J'ai appris à danser“ (Naučila jsem se tančit) právě od ní. Nejhezčí je rada, kterou jí Anita dávala, tančit „surtout quand ça n'va pas“ (hlavně když se nedaří). Ve druhé sloce Anita roste, učí se francouzsky „mot après mot“ (slovo po slovu) a smutky zametá smíchem. Píseň je spíš poděkování než příběh o těžkém osudu.