Sosiego označuje hluboký vnitřní klid a vyrovnanost, ne pouze chvíli bez hluku nebo starostí. V písni se zpívá o tom, že člověk jednoduše užívá svého klidu a netrápí se egem, dilematy ani očekáváními druhých.
Jósean Log tu oslavuje líné, nekomplikované štěstí. Hned v prvním verši se přirovnává k žížale: "Estoy feliz como una lombriz" (Jsem šťastný jako žížala). Španělsky se to krásně rýmuje a žížala je pro něj vzor, protože "no tiene ego" (nemá ego) a neřeší žádná dilemata. Hrdě taky přiznává "No soy lascivo ni productivo" (Nejsem chlípný ani produktivní), což je v době, kdy se každý snaží být výkonný, docela drzé přiznání.
Refrén je slovní hříčka: "Y estoy contento de que estoy contento" (A jsem spokojený, že jsem spokojený). Netěší ho úspěchy ani cíle, těší ho samotná spokojenost. V poslední části se obrací k lidem kolem a vzkazuje jim "Soy diferente, no me discutan" (Jsem jiný, nehádejte se se mnou). A jestli je jeho klid otravuje, "No tengo la culpa" (Není to moje vina).