Luoksepääsemätön znamená 'nepřístupný' nebo 'nedosažitelný'. Je to složené slovo, které se skládá z 'luokse' (k, ke), 'päästä' (dostat se) a záporné přípony '-mätön'.
V textu písně je toto slovo použito k popisu osoby, která je záhadná a těžko se k ní dostává, jako "nepřístupná hora" nebo "zapomenutá půda". Je to silné a obrazné slovo, které skvěle vystihuje téma nepochopení a vzdálenosti ve vztahu.
Přemýšleli jste někdy nad tím, proč se někdo cítí osamělý, i když je obklopen lidmi? Nebo proč pláče, když se ostatní smějí? Přesně o tom je píseň „Puhu Äänellä Jonka Kuulen“ (Mluv hlasem, kterému rozumím) od finské kapely Happoradio. Je to taková výzva k otevřenosti a pochopení.
Texty jako „Kumpaa sinä pelkäät, Melua vai rauhaa?“ (Čeho se bojíš, Hluku nebo klidu?) nebo „Miksi sä itket, Kun naapurissa jonkun lapsi nauraa?“ (Proč pláčeš, Když se u sousedů směje dítě?) nám ukazují člověka, který je jako „syvää vettä, Luoksepääsemätön vuori“ (hluboká voda, Nepřístupná hora). Je to, jako by potřeboval „tekstityksen, Salaisuuksien selittäjän“ (titulky, Vysvětlovače tajemství), aby ho ostatní pochopili. Písnička je vlastně prosbou: „Puhu äänellä, jonka kuulen, Sanoilla jotka ymmärrän“ (Mluv hlasem, kterému rozumím, Slovy, kterým rozumím). Je to takové volání po jednoduchosti a jasnosti ve složitém světě mezilidských vztahů.