Zauberkraut znamená „kouzelná bylina“ nebo „magická léčivá rostlina“. V písni se objevuje v obrazu, kdy mluvčí dostává popel na kůži a kouzelnou bylinu na své rány, takže slovo působí tajemně a odkazuje na léčivou sílu magie.
„Neun Welten“ [Devět světů] vypráví o někom, kdo byl osvobozen z pout a znovu přiveden k milované osobě. Druhá postava mu dala „Hoffnung“ [naději], vzala bolest, sny i své srdce, ale teprve „die Schatten dieser Nacht“ [stíny této noci] je podle textu přivedly tam, kde jsou. Pak přichází skoro pohádkový obraz: s kouzly a mečem někdo překoná devět světů, v temnotě osvobodí vypravěče a ošetří jeho zranění popelem na kůži a léčivou bylinou. Je to velké, trochu teatrální gesto, ale právě proto funguje.
Opakovaný verš „Níu man ek heima, níu íviði“ [Devět světů znám, devět světů] zní v jiném než německém jazyce a posiluje severský, mytický ráz písně. Text přitom zůstává velmi osobní: po cestě přes devět světů se vypravěč vrací k téže osobě a zazní „Mein reines Herz“ [Mé čisté srdce]. Vedle meče, čar a tmy tak stojí jednoduchá představa péče: někdo odstraní pouta, ošetří rány a přivede tě zpět.