Gabbiano znamená 'racek'. Je to krásné a poetické slovo, které se v písních neobjevuje každý den a evokuje obrazy moře a svobody.
V kontextu písně Fabio Concata, která je plná slunce, moře a vzpomínek na lásku, je slovo "gabbiano" použito k vytvoření snové a romantické atmosféry. Zpěvák si představuje, jak jeho milovaná přiletěla na skálu s pomocí racka: "Un passaggio da un gabbiano, ti ha posata su uno scoglio ed eri tu" (Svezení od racka, položil tě na skálu a byla jsi to ty). To dodává textu pohádkový a něžný rozměr.
Fiore di maggio znamená „květ máje“ a text začíná jako vzpomínka na dítě narozené u moře: „Tu che sei nata dove c'è sempre il sole“ [Ty, která ses narodila tam, kde je stále slunce]. Je tu skála, ze které se dá skočit do vody, slunce ukryté v srdci a květ, který v květnu vyrostl na skále. Vypravěč si ani není jistý, kde přesně se to stalo: na pláži, nebo u domu jeho bratra. Právě tahle drobná nejistota působí mile a lidsky, jako když se rodinná historka po letech trochu promění.
Nejhezčí část přichází ve snové scéně: všude je oslava, lidé jsou „ubriachi di canzoni e di allegria“ [opilí písněmi a radostí], zatímco oni dva čekají na prázdné pláži. Dívka ukáže vzhůru na racka, chce, aby jí byl nablízku a držel ji za ruku. V představě přiletí z nebe, nechá se nést rackem a pomalu sestoupí na skálu. Je to něžný, trochu bláznivý obraz příchodu někoho výjimečného: slunce, moře, květnový den a dítě, které jako by přiletělo přímo z nebe.