Gatos pingados je brazilský idiomatický výraz pro velmi malý počet lidí, něco jako „pár lidí“ nebo „hrstka účastníků“. Doslova znamená „okapané kočky“, což z něj dělá neobvyklé a zapamatovatelné spojení.
V písni se zpívá o večírku s „osmi nebo devíti gatos pingados no salão“, tedy o večírku, na kterém bylo v sále jen pár lidí.
„Eu Me Lembro“ znamená „Pamatuji si“. Píseň vypráví o setkání, které si vypravěč pamatuje až do nejmenšího detailu: bylo ráno nebo tři odpoledne, někdo přišel a někdo jiný vystoupal nahoru. Pozdrav „Oi! Fica à vontade“ [Ahoj! Klidně se tu zabydli] ale druhý člověk neslyšel. Právě tahle lehce zmatená scéna působí mile a legračně. Vypravěč pak říká, že život ty dva přivedl k sobě v konkrétní úterý nebo čtvrtek, v září nebo prosinci, a proto si pamatuje „cada luz, cada cor“ [každé světlo, každou barvu].
Romantika tu není dokonalá ani uhlazená. Na večírku bylo jen „oito ou nove gatos pingados“ [osm nebo devět koček, tedy jen pár lidí]. Jídlo je popsané podivně a vtipně: feijoada, brazilské jídlo z fazolí a masa, a k tomu šunka zabalená do melounu. Ona ho považovala za velmi vtipného, on mluvil a ona předstírala smích. Její halenka byla naruby a jemu se líbilo, jak se oblékl. Z těchto malých trapných a přesných vzpomínek vzniká něžný portrét lásky: ne jako velké filmové gesto, ale jako schopnost pamatovat si, co měl kdo na sobě, co se podávalo a kdo tehdy pozdrav neslyšel.