Artimanhas označuje chytré, často nečestné triky nebo promyšlené úskoky, pomocí kterých někdo dosahuje svého. V písni se vztahuje k mocným lidem, kteří „hrají karty“ a tvrdí, že hra je spravedlivá, přestože používají vlastní skryté fígle.
V písni „Mar“ od brazilské umělkyně Bey Duarte se vypravěčka obrací na lidi, kteří jí říkají, jak se má chovat a co má cítit. Jejich soudy ale znějí lacině, protože sami nezažili její situaci: „Só um dia vivendo no meu lugar“ [Jen jeden den žít na mém místě] by podle ní nevydrželi. Opakované „Eles não iam aguentar“ [Oni by to nevydrželi] působí skoro jako výzva. A obraz plavání proti proudu, „nadar contra a correnteza“ [plavat proti proudu], ukazuje, jak těžké je jít vlastní cestou, když člověka okolí tlačí opačným směrem.
Pak přichází ostrá kritika nerovnosti. Lidé, kteří mají moc, tvrdí, že pro všechny platí stejná pravidla, jako by cesta k úspěchu vedla jen po schodech. Vypravěčka však mluví o útesech, horách a tricích, které musí překonávat. Výborně funguje i obraz lodí a moře: „Se eu tivesse no seu barco, nunca iria encostar na água“ [Kdybych byla na tvé lodi, nikdy bych se ani nedotkla vody], protože jejich životní podmínky jsou tak odlišné, že „a gente não tá nem no mesmo mar“ [my ani nejsme ve stejném moři]. Název Mar, tedy „Moře“, proto není jen ozdoba. Je to prostor, kde se ukazuje, kdo plave proti proudu a kdo má pohodlnou loď.