Esmere / Vay Delal Lyrics in Czech by Aynur Polat

Maxşere je turecké slovo, které se překládá jako „soudný den“ nebo „den vzkříšení“. Je to silné a nábožensky zabarvené slovo, které se v běžných písních nevyskytuje často.

V kontextu písně, kde se zpívá „Tu çar te birnakım hatto roke maxşere“ (Nezapomenu na tebe až do soudného dne), zdůrazňuje hloubku a věčnost lásky nebo vzpomínky, která přetrvá i po smrti. Je to velmi emotivní a zapamatovatelné slovo, které dodává textu dramatický nádech.

„Esmere / Vay Delal“ je píseň o lásce, která zůstala po rozchodu plná otázek. Vypravěč se ptá: „Gönlüme açtığın bu yaralar biter mi?“ [Skončí někdy rány, které jsi otevřel/a v mém srdci?] a hned nato odmítá myšlenku, že by se milující člověk dokázal snadno vzdát: „Seven sevdiğini bir kalemde siler mi?“ [Může milující člověk vymazat milovaného jediným tahem?] Oslovení esmerim znamená přibližně „můj snědý“ nebo „má tmavovlasá lásko“ a působí jako něžná přezdívka. Přesto je tón naléhavý: „Nasıl unuttun beni söyle hele esmerim“ [Řekni mi tedy, jak jsi na mě mohl/a zapomenout, má snědá lásko].

Nejlepší detail přichází později: z celé společné minulosti zůstala jen „yırtık resmin“ [potrhaná fotografie]. Sny, které si dvojice postavila, jsou podle vypravěče „hepsi birer yalandı“ [všechny byly jedna lež] a místo něhy mu zbyly jen slzy. Refrén opakuje „Vay delal“, zvolání bolesti a údivu, zatímco další verše zmiňují Urfu a Adıyaman Gölbaşı. Tyto názvy dávají písni konkrétní cestu a místo, ale hlavní obraz je mnohem osobnější: člověk bloudí mezi vzpomínkou, výčitkou a otázkou, jak mohl být zapomenut. Část textu je v kurdštině, část v turečtině, takže se význam některých opakovaných veršů nedá bezpečně převést jen z uvedeného textu.