Retouche znamená "úprava" nebo "retuš", tedy jemné dolaďování fotografie či obrazu tak, aby vypadal dokonaleji, bez vad a nedostatků. Je to slovo spojené s uměním, ale také s přetvářkou.
Ve skladbě zní verš "Voilà le portrait sans retouche" (Tady je portrét bez úprav), což znamená ukázat se takový, jaký člověk opravdu je, bez líčení a bez skrývání pravdy, čistě a upřímně.
Tuhle skladbu od italského tenoristy Andrey Bocelliho a Edith Piaf prostě nejde nemilovat. Všechno se točí kolem jednoduchého, ale silného nápadu: zamilovanosti, která vám úplně změní pohled na svět. Slavné slovní spojení „Je vois la vie en rose“ (Vidím život růžově / v růžových barvách) je francouzský idiom, který popisuje stav, kdy díky lásce vnímáte všechno krásnější, radostnější a bezstarostné. Text začíná popisem milované osoby bez jakýchkoli příkras: „Voilà le portrait sans retouche“ (Tady je portrét bez retuše), což ukazuje čistou a upřímnou náklonnost k někomu, před kým člověk cudně klopí zrak („Des yeux qui font baisser les miens“ – Oči, kvůli kterým klopím ty své).
Kouzlo písně tkví v tom, jak obyčejné momenty mění v něco výjimečného. Stačí tiché šeptání a obyčejná milá slova: „Des mots de tous les jours / Et ça me fait quelque chose“ (Slova všedního dne / A něco to se mnou dělá). Pokaždé, když se ten druhý objeví na dohled, tělo reaguje okamžitě a srdce začne splašeně tlouct („je sens en moi / Mon coeur qui bat“ – cítím v sobě / Své tlukoucí srdce). Je to přímý, něžný a krásně přímočarý text o slibu oddanosti na celý život.