Nosso Quadro Lyrics in Czech by Ana Castela

Boiadeira je ženský tvar slova označující ženu, která pracuje s dobytkem, podobně jako kovbojka nebo honáčka. V písni se objevuje ve spojení “a filha boiadeira” („dcera kovbojka“), jako součást vysněného obrazu společného života na venkově, který se nikdy neuskutečnil.

Znáš ten pocit, když v noci ležíš v posteli, zíráš do stropu a v hlavě ti naskočí otázka: „Será que se fosse hoje a gente dava certo?“ (Vyšlo by nám to, kdyby to bylo dneska?). Brazilská zpěvačka Ana Castela v hitu Nosso Quadro zpívá přesně o tomhle druhu nostalgie, které se v portugalštině říká slavným slovem saudade – stesk, který ale nebolí vztekem, spíš je člověku jen líto, že příběh skončil v půlce. Vrací se do roku 2017, kdy ona nastupovala na zubařinu (Odonto jako zkratka pro odontologii) a její kluk na veterinu (Vet). Vzpomíná na džínovou košili pohozenou v korbě pickupu i na tátu, který se pořád nevzdává naděje na vnoučata.

Celý refrén se točí kolem jedné nesplněné venkovské představy: „Agora o nosso quadro casando na igreja não vai ser pendurado“ (Náš obraz ze svatby v kostele teď na zdi viset nebude). Místo toho existuje jen v její hlavě. A není to jen tak ledajaký sen – Ana do něj míchá tvrdou práci na ranči, společné pasení dobytka (tocando o gado) a dceru, ze které vyroste pořádná kovbojka (a filha boiadeira). Tahle představa venkovského života v divočině (nossa vida no mato) sice zůstala jen přáním, ale jak sama zpívá: i když to netrvalo celý život, láska to prostě byla.